You are here
ideologie
aneb zamyšlení nad knihou "Globální sexuální revoluce" německé autorky Gabriele Kuby.
Evropská kultura byla založena sexuálních normách, které umožňovaly existenci rodiny. Převládaly mravy a zákony, které vedly lidi k tomu, aby se v manželství chovali zodpovědně a věrně. Rodina byla příznivým zázemím pro výchovu budoucích generací. Ty časy jsou pryč - píše Gabriele Kuby.
Adolescence je důležitým obdobím pro rozvoj genderové identity. Ve studii, ve které bylo 2772 dospívajících, z toho 53% mužů. Pro tuto studii bylo použito prvních šest vln hodnocení, které pokrývají vývojové období mezi pozdním dětstvím a ranou dospělostí. Zahrnuta byla data ze šesti vln (věk 11–26 let). Genderová nespokojenost byla hodnocena pomocí položky „Přál/a bych si být opačného pohlaví“ z dotazníku Youth and Adult Self-Report ve všech šesti vlnách.
K aféře došlo v době, kdy univerzitu obzvláště trápilo zvolení Donalda Trumpa. Přes značný odpor části levicově orientovaného akademického spektra se nakonec podařilo vydat dlouho očekávanou odbornou publikaci, která se detailně zabývá vlivem tzv. WOKE ideologie na francouzské univerzitní prostředí. Kniha vyšla v prestižním francouzském akademickém nakladatelství Presses Universitaires de France ( PUF) a již od prvního dne vyvolává silné reakce - pozitivní mezi kritiky a obhájci akademické svobody, rozpačité až nepřátelské v progresivních kruzích, které se s jejím obsahem zásadně neztotožňují.
Britská Národní zdravotní služba (NHS) se chystá zavést nové pokyny pro posuzování dětí doporučených pro autismus a zaměřit se na holistické hodnocení historie duševního zdraví před předepsáním blokátorů puberty. Holistický, tedy celostní přístup v medicíně znamená léčbu, která bere v úvahu celého člověka, tedy nejen jeho tělesné příznaky, ale i: psychický stav, tedy emoce, stres, duševní pohoda, sociální okolnosti - např. rodina, práce, vztahy, životní styl, tzn. strava, pohyb, spánek, návyky a někdy i duchovní rozměr - např. hodnoty, víra, smysl života. Podstatou holistického přístupu v medicíně především je, že lékař či terapeut se nesoustředí jen na nemoc samotnou, ale snaží se porozumět člověku jako celku, jeho příběhu a souvislostem, které ke zdravotnímu stavu vedly - a to samozřejmě včetně ovlivnění sociálním prostředím. Cílem holistického přístupu je nejen nemoc léčit, ale i posílit celkové zdraví, prevenci a kvalitu života.
Jistě se lze shodnout na tom, že děti a dospívající nejsou dospělí jedinci, a že právě dětem první listy v knize života popisují právě lidé z jejich nejbližšího okolí. Každý člověk, kterého dítě vidí, jej něco učí. Vzdělání je klíčovým nástrojem rozvoje společnosti. Investice do vzdělání je nejziskovější oblastí a klíčem k úspěchu společnosti. Je tedy důležité se zamyslet nad tím, co je obsahem vzdělávání dětí - zda prázdné a nebezpečné ideologické konstrukty a nebo prokázaná fakta a historické pravdy. Uvědomme si, že vzdělaná populace zlepšuje život pro každého: Právě tato teorie je jedním z pilířů rovného přístupu každého jedince k bezplatnému základnímu školství, financováním škol ze státního rozpočtu a ze zakotvení základní povinné školní docházky ve Školském zákoně (561/2004 Sb.).
Velikonoce jsou tradičním svátkem, který je kombinací náboženských, kulturních a historických prvků. Od pohanských oslav jara, přes židovský Pesach, až po křesťanské připomínky vzkříšení Ježíše Krista, tento svátek odráží univerzální témata obnovy, naděje a nového života. Různorodé tradice po celém světě ukazují, jak hluboce jsou Velikonoce zakořeněny v lidské kultuře a jak silný mají Velikonoce význam. Předkřesťanské jarní slavnosti oslavovaly obnovu života a plodnosti. Například germánská bohyně jara Eostre byla spojována se zajíci a vejci, symboly plodnosti a nového života. Židovský svátek Pesach pak připomíná osvobození Izraelitů z egyptského otroctví a právvě datum tohoto svátku často s Velikonocemi koliduje. Křesťané slaví Velikonoce jako připomínku ukřižování a vzkříšení Ježíše Krista. První zmínky o oslavách Velikonoc pocházejí z 2. století, i když samotné události sahají do 1. století n. l. Datum Velikonoc bylo stanoveno na první neděli po prvním jarním úplňku, což může být mezi 22. březnem a 25. dubnem.
- 1 z 13
- následující ›