Co dnes se učí děti určí zítra osud národa

Vzdělání je jedním z hlavních faktorů budoucího sociálního zřízení

Je zcela zřejmé, že každý vzdělávací systém je budován v souladu s určitými cíli a plány jeho hlavních objednavatelů, což jim potom umožňuje uvádět do života koncepci budoucího sociálního zřízení a nastavit vektor směřování společenského rozvoje. To znamená, že tu vždy je hlavní objednavatel („hlavní architekt“) vzdělávacího systému a také ti, kteří naplňují jeho vůli v souladu s jeho celkovým záměrem. Bohužel není vždy možné okamžitě určit, kdo je kdo, není to totiž tak snadné. Nezřídka totiž sami vykonavatelé „reformy“ v rámci té či oné vzdělávací koncepce vůbec nejsou schopni přijít na to, kdo je jejím „hlavním architektem“, už vůbec nemluvě o jejich schopnosti rozpoznat jeho hlavní cíle a celkový záměr. Navíc důsledky uvedení do života té či oné vzdělávací „reformy“ nebývají nijak očividné, neboť to také může být tak, že se projeví až po desítkách let v podobě sociálních následků, které na první pohled s oblastí vzdělání nijak nesouvisí a dotýkají se zcela jiných oblastí života společnosti. Mezi takové důsledky může patřit například vznik demografické krize, zvýšení počtu rozvodů nebo nárůst kriminality v zemi či zvýšení počtu technogenních havárií.

Cíl si vybírá jazyk svých přátel

Prožili jsme si krizi s koronavirem, při které se ukázalo, že „věda“ nemusí vždy sloužit ku prospěchu lidí, že také může na úkor jejich zdraví plnit cizí kapsy, což je zákonité ve společnosti, kde je zisk a majetek na prvním místě. A nejsou to obyčejní lidé, kdo určuje vědcům, jakým směrem mají bádat, nejsou to obyčejní lidé, kdo jim platí granty a tím fakticky ty směry bádání předurčuje. Ani to nejsou obyčejní lidé, kteří potom platí uvádění nových objevů do praxe. A asi si dokážete představit, že existují technologie, které s psychikou člověka mohou dělat divy. Také jsme viděli v přímém přenosu, jak jedny „vědecké“ názory byly upřednostňovány a druhé vědecké názory upozaďovány, zesměšňovány a bagatelizovány. Proč bychom si měli tedy být jisti, že něco podobného se neděje i v oblasti školství?

Nadarmo se neříká „Chceš-li pokořit nepřítele, vychovej jeho děti“

Tato nově vydávaná kniha Analýza poklesu úrovně světového vzdělávání na příkladu degradace ruského školství pojednává o problémech školství v Rusku, ale máme tu globalizovaný svět, Agendu pro udržitelný rozvoj 2030, která je kupodivu prakticky se vším všudy uplatňována i v Rusku, mimo jiné právě i v oblasti školství, přestože by k ní měli právě tam přistupovat s velkou ostražitostí. Jak je to možné? Není to tak, že to řízení probíhá ve zcela jiných rovinách, než předpokládá obyčejný člověk? Ty problémy, které jsou v knize popisovány, platí jak pro Rusko, tak i pro Českou republiku! A stejně tak pro Slovensko, Polsko, Bulharsko, Německo, USA… Možná, že pohled ze strany dokonce lépe odhalí to, čeho jsme si sami doma nepovšimli.

Děti jsou cílem našeho života i naše budoucnost

Už ve filmu Konec vodníků v Čechách bylo krásně znázorněno, v čem spočívá nesmrtelnost člověka - v jeho dětech. A proto bychom si měli začít všímat toho, co s našimi dětmi provádějí ve škole, kde tráví velkou část svého dětského života, a hlavně, kdo o tom rozhoduje a z čeho přitom vychází. Existují totiž metody, jak zdraví dětí nenápadným způsobem poškozovat tak, že se to projeví až v dospělosti, a to jak na jejich zdraví fyzickém, tak i psychickém. V Rusku například doktor Bazarnyj vypracoval vědeckou metodu, jak zdraví dětí ve škole udržovat na dobré úrovni, a dokonce jej zlepšovat. Tato metoda začala být vyvíjena ještě za Sovětského svazu, kde byl její přínos uznán a jako vědecká byla příslušnými instancemi potvrzena. To vše se v knize podrobně dozvíte. Dnešní Rusko je kapitalistický stát, přesto i zde se tato metoda uplatnila a byla na oficiální úrovni schválena, prezidentem doporučena pro zavádění, a přesto se tak neděje! V Rusku sice existuje pár škol, kde se tato metoda uplatňuje se skvělými a doložitelnými výsledky, přesto není masově do škol zaváděna. Jak je to vůbec možné? Odpověď může být jediná: není to cílem řízení.

Existence dvojího vzdělání důkazem ideologizace

Není cílem řízení, aby naše děti byly zdravé a dobře prospívaly, aby ve společnosti mohly existovat sociální výtahy a ony měly stejné šance jako dětičky „elitářů“. Proto také existují školy pro „elitu“ a školy pro lůzu. Pokud se o tom všem chcete dozvědět více i s přesahem do globální politiky, velice vám tuto knihu doporučuji. Je to v ní popsáno jednoduchým a velice srozumitelným jazykem. Je plná citací politiků i dalších společensky významných činitelů. Ano, je to vše na příkladu Ruska, ale ta agenda je celosvětová. Je zaváděna i u nás. To znamená, že její důsledky pocítíme i my a především naše děti. 

Knihu Analýza poklesu úrovně světového vzdělávání na příkladu degradace ruského školství lze zakoupit ve vydavatelství Zakázané vzdělání: https://www.zakazanevzdelani.cz/titul/Analyza-poklesu-urovne-svetoveho-vzdelavani-na-prikladu-degradace-ruskeho-skolstvi/