Cenzurování knih a ideologické potlačování názorů

Navzdory snahám progresivní levice zabránit jejímu vydání konečně vyšla v nakladatelství Presses Universitaires de France výzkumná kniha o vlivu wokeismu na francouzské univerzity

Pro autory je wokeismus, jak název jejich knihy napovídá, méně ideologií než novou formou obskurantismu, libující si v newspeaku, který útočí na uši bezvýznamnými módními slovy, která lze chápat jako totalitní slogany.

 [ de Lauzun, Hélène: "Silenced for Your Safety: Wokeism Study Shakes French Academia", European Conservative, 05. 05. 2025, dostupné online, přístup 12.05.2025 ]

Publikace nevznikla náhodou

Naopak, její vydání bylo výsledkem dlouhodobé práce kolektivu renomovaných akademiků, mezi nimiž figurují jména jako historik a profesor Pierre Vermeren, literární vědkyně Emmanuelle Hénin a lingvista Xavier-Laurent Salvador. Jejich cílem bylo na základě důkladného výzkumu upozornit na hluboké proměny, kterými procházejí francouzské univerzity pod vlivem aktivistických ideologií, jež podle autorů ohrožují samotnou podstatu akademického bádání a svobodného myšlení.

Vydání knihy se však neobešlo bez dramatických událostí

Již před plánovaným zveřejněním na začátku dubna se proti její distribuci zformovala pomlouvačná kampaň, vedená malou, ale hlasitou skupinou levicových intelektuálů. Ti publikaci obvinili z šíření tzv. trumpovských a proputinovských stereotypů, čímž se pokusili její vydání zablokovat. Přestože se jim podařilo vydání knihy zpozdit, úplnému zveřejnění však nezabránili. Ve středu 30. dubna se kniha konečně dostala na pulty knihkupectví. Ve stejný den však došlo k útoku vandalů na prostory univerzitního vydavatelství - čin, který podle autorů potvrzuje, že varování před netolerantními rysy WOKE ideologie nejsou žádným přeháněním - pouze odrážejí skutečný stav věcí.

V době, kdy Donald Trump vede obskurantistickou ofenzivu proti americké vědě, kterou obviňuje z „probuzení“, se francouzská univerzitní nakladatelství Presses universitaires de France rozhodlo zrušit vydání kolektivní práce, která rovněž útočí na „hnutí probuzených“ ve výzkumu ve Francii a Spojených státech.

 [ Blina, Simona: "Les PUF suspendent la parution d’un livre anti-woke aux obsessions trumpistests", Le Liberation, 10. 03. 2025, dostupné online, přístup 12.05.2025 ]

Usekávání myšlenek a literární harakiri

Levicové intelektuální kruhy přišly s dalším nebezpečným nástrojem: takzvanou „preventivní cenzurou“. Tentokrát už nejde o brutální fyzické zásahy, jako tomu bylo v minulosti, ale o systematické potlačování myšlenek a názorů ještě dříve, než vůbec zazní. V době, kdy akademická debata tradičně fungovala na principu disputací - tedy výměny názorů, formulace tezí a jejich rozvíjení pomocí argumentů - se něco zásadně změnilo. Tyto principy dnes ustupují mlčení a strachu.

Oponent nedostane příležitost svůj postoj obhájit - bývá umlčen ještě před tím, než otevře ústa

Typickým příkladem této nové formy umlčování je případ kolektivního akademického díla, které mělo být vydáno prestižním francouzským nakladatelstvím Presses Universitaires de France (PUF). Ředitel tohoto nakladatelství, Paul Garapon, však rozhodl o jeho zastavení - a to navzdory tomu, že to byl právě on, kdo před třemi lety autory k projektu povzbudil. Tímto činem vlastně symbolicky pohřbil celé tři roky práce a spolupráce.

Kniha měla být manifestem proti ideologii wokeismu

Kniha měla být manifestem proti ideologii wokeismu, který dali dohromady známí akademici Pierre Vermeren, Xavier-Laurent Salvador a Emmanuelle Héninová. Výsledná publikace měla obsahovat přibližně dvacet příspěvků od různých autorů a nést název "Tváří v tvář probuzenému obskurantismu" - tedy vůči návratu ideologického tmářství ve jménu „WOKE“. Ve jménu "probuzení". Obskurantismus, jako zpátečnictví a tendence zadržování vědeckého pokroku je výrazným znakem právě extrémních ideologických směrů - i v České republice lze sledovat, jak některé aktivistické skupiny zcela neuznávají vědecké studie a výsledky akademických prací, neboť výsledky těchto výzkumů a závěry akademiků nejsou v souladu s ideologií, například gendersimu a transgenderismu.

Je ironií osudu, že osoba, která projekt podpořila a v jehož název vložila naděje na otevřenou akademickou výměnu názorů, byla nakonec tou, která vše zrušila. Dá se říct, že šlo o jakési „literární harakiri“. Garapon tak podlehl silnému tlaku, který na něj levicové kruhy vyvinuly - v podstatě jakési ideologické „fatwě“, která mu byla uvalena během několika málo dnů. Ukázalo se, že nemá dost odvahy čelit odporu.

Zásadní „chybou“ ze strany vydavatelství PUF možná bylo, že se odvážilo připravit k vydání knihu, která kriticky zpochybňuje WOKE ideologii, a to navíc jazykem, který se nebojí příměru k „trumpismu“ - tedy americkému konzervativnímu směru, který levicová média běžně démonizují. Pravděpodobně to bylo příliš provokativní...

Dobře nastavený status quo znamená bezpečí, ověřené výsledky a důvěru v systém

Esej nese název Face à l'obscurantisme woke („Tváří v tvář probuzenému obskurantismu“) a její obsah má potenciál hluboce rozrušit současné akademické status quo. Status quo však není trvalý - jedná se o stav, který existuje pouze v určitém časovém období a může se postupně měnit nebo být narušen v důsledku vnějších nebo vnitřních faktorů. Status quo je vždy časově podmíněný a může se vyvíjet, oslabovat nebo být nahrazen jiným uspořádáním. Kdo chce zachovat status quo, bojuje proti změně. Kdo jej chce zrušit, jedná jako reformátor nebo revolucionář. Otázkou však vždy je, zda se status quo vyvíjí pro dobro společnosti a lidstva a je založen na nepopiratelných důkazech, nikoliv ideologii. Mějme však na paměti, že otázka „pro koho je vývoj dobrý“ je vždy legitimní. Historie ukazuje, že změny status quo mohou být osvobozující i destruktivní - záleží na hodnotovém rámci a na tom, kdo změny posuzuje. „Nepopiratelné důkazy“ jsou ideál, nikoliv samozřejmost. Ve společenských vědách a v politice bývá důkaz relativní, interpretovatelný nebo účelově použitý. Často se status quo opírá o dominantní narativy, které mohou být ideologicky podbarvené. V lékařství a v medicíně má status quo zvlášť důležitý a citlivý význam, protože se dotýká života, zdraví a důvěry veřejnosti. Je to oblast, kde se očekává, že rozhodnutí budou zakládána na důkazech (evidence-based medicine), ale zároveň i zde dochází k napětí mezi vědeckým poznáním, tradiční praxí a ideologií. Zastaralý nebo ideologicky pokřivený status quo může bránit pokroku nebo ohrožovat pacienty - buď zastaralou léčbou, nebo ideologizovanou péčí, která ignoruje biologická fakta, jak to lze spatřit právě v "afirmativní péči potvrzující pohlaví". V medicíně je status quo nezbytný jako rámec bezpečné péče, ale musí být neustále podrobován kritickému zkoumání a aktualizaci. Pokud zůstane neotřesitelný, hrozí, že lékařství ztratí vědeckou integritu. Pokud je ale narušován jen na základě ideologie nebo tlaku zájmových skupin, ztrácí důvěryhodnost.

Na rozdíl od předchozích kritik woke kultury, které měly spíše pamfletistický charakter, jde tentokrát o rozsáhlou vědeckou studii vysoké odborné úrovně

Na její přípravě se podílelo celkem 26 respektovaných vědců a badatelů, kteří ve společném díle rozebírají pronikání woke myšlení do všech zásadních oblastí francouzského vysokoškolského výzkumu. Kniha čítá bezmála 460 stran a opírá se o množství konkrétních důkazů a případových studií.

Začal doslova ideologický hon

Francouzská média jako Libération a Mediapart ostře zaútočila na prestižní nakladatelství PUF (Presses Universitaires de France) a jeho ředitele. Ten, očividně otřesený pouhou představou, že by jeho jméno a jméno jeho vydavatelství mohlo být spojeno – byť jen nepřímo – s nálepkou „extrémní pravice“, raději ustoupil a stáhl připravovanou knihu z vydání. Výsledkem je nyní bizarní situace, kdy se dokonce očekává jeho veřejná omluva. Ptáme se: Jak se vůbec mohla zrodit taková myšlenka, že je třeba umlčet dílo odborníků jen kvůli domnělým ideologickým vazbám?

Na čem staví svá obvinění investigativní novináři?

Odhalili, že někteří autoři připravované knihy spolupracují s Observatoří univerzitní etiky – nezávislým think-tankem sdružujícím akademiky, kteří odmítají podléhat ideologickému diktátu, jaký je dnes na univerzitách často prosazován zejména levicovým směrem. Tato observatoř má přitom oficiální uznání jako veřejně prospěšná organizace a je podporována jak z prostředků ministerstva vysokého školství, tak i z darů soukromých dárců.

Jedním z těchto donátorů je i známý podnikatel a filantrop Pierre-Édouard Stérin, který založil Fond společného dobra. A právě skutečnost, že logo Observatoře univerzitní etiky se objevilo i na webových stránkách projektu Périclès - což je jakási politická platforma napojená na iniciativy financované Stérinem - posloužila kritikům jako záminka ke vzniku umělého a zavádějícího spojení. Tento konstrukcí vytvořený „ideální amalgám“ měl podle nich dokazovat údajnou propojenost akademického projektu s krajní pravicí.

Autoři knihy nebyli honorováni

Autoři knihy za svůj příspěvek nedostali žádnou finanční odměnu - šlo o zcela nehonorovanou spolupráci. Veškerá případná autorská práva měla být věnována na další podporu činnosti Observatoře. Nelze tedy tvrdit, že by do publikace šla byť jen jediná koruna z kapes jakéhokoliv sponzora, natož „katolického milionáře“, jak Stérina někteří popisují.

Jedna z autorek knihy, antropoložka Florence Bergeaud-Blacklerová, popsala situaci v rozhovoru pro Boulevard Voltaire. Vyjádřila zklamání nad tím, jak dnes jakákoli jinakost názoru automaticky vede k nálepkování a diskreditaci: „Všechno se stává záminkou k tomu, abyste mohli oponenta označit za trumpistu,“ uvedla v rozhovoru. Vnímá to jako součást širší kampaně, jakousi moderní inkvizici, která má za cíl ještě v zárodku zadusit nově se formující proud v akademickém světě. Tento proud přitom podle ní pouze odmítá přistupovat na přehnané požadavky a ideologické extrémy takzvaného bdělého hnutí (WOKE).

Podle autorů představuje woke ideologie nový typ dogmatismu, který se podobá náboženskému fanatismu či starověkému tmářství

Nejde o intelektuální nástroj srovnatelný s marxismem či maoismem, které dominovaly intelektuálním diskurzům ve 20. století. Wokeismus je podle jejich slov spíše ideovým konstruktem s minimální hloubkou a silnou tendencí k vnitřnímu rozporu. Emmanuelle Hénin v této souvislosti upozorňuje na absurditu některých jeho prohlášení: „Je zvláštní neustále se domáhat práv žen a zároveň tvrdit, že ženy vlastně neexistují.“ Znepokojení autorů se netýká pouze myšlenkového základu WOKE ideologie, ale především jejích praktických důsledků na univerzitní život. V knize zaznívá varování před rostoucí cenzurou, zastrašováním akademiků a rušením přednášek, k čemuž v posledních letech ve Francii skutečně docházelo. Připomínány jsou konkrétní případy, například profesorky Florence Bergeaud-Blackler nebo politologa Bernarda Balanche, kteří byli v minulosti vystaveni nátlaku ze strany militantních skupin.

Podle autorů woke ideologie již dávno nepůsobí pouze v akademickém prostoru

Emmanuelle Hénin ve svém úvodním textu zdůrazňuje, že wokeismus pronikl až do nejvyšších struktur mezinárodní správy, včetně Organizace spojených národů a Evropské unie. Tito autoři ostře kritizují fakt, že evropské instituce dnes aktivně podporují militantní aktivismus, přičemž se prostřednictvím grantů a dotací investují nemalé prostředky do organizací napojených na LGBT lobby nebo, v extrémních případech, dokonce na Muslimské bratrstvo.

Jedním z hlavních závěrů této kolektivní práce je tedy tvrzení, že woke ideologie se stala nejen kulturním, ale i ekonomickým nástrojem

V době, kdy se akademický výzkum nachází ve finanční tísni, nabízí wokeismus některým badatelům příležitost k přežití - stačí se přizpůsobit ideologickému trendu a otevřou se jim nové finanční možnosti. Kniha přichází právě ve chvíli, kdy Francie vítá americké akademiky opouštějící Spojené státy zklamané trumpismem. Autoři však upozorňují, že mnoho z těchto vědců pochází z univerzit, kde se woke myšlení stalo dominantní ideologií. Jejich příchod tedy může tyto tendence ve Francii ještě posílit. Někteří to vítají a doufají, že se Francie stane jakýmsi ideovým protipólem vůči Americe Donalda Trumpa - „probuzeným národem“, jak to nazývá esejista Pierre Valentin; jeden z přispěvatelů knihy.

Intelektuální život se někdy podobá světu George Orwella, který v románu 1984 napsal : 

„Válka je mír, svoboda je otroctví a nevědomost je síla.“ 

Silná podpora akademické veřejnosti

Silná podpora, které se kniha dočkala ze strany části akademické veřejnosti, a její bezprostřední úspěch na knižním trhu ukazují, že francouzská intelektuální scéna ještě není zcela pohlcena novou ideologickou vlnou. Publikace "Tváří v tvář probuzenému obskurantismu" se tak může stát nejen vědeckým dokumentem doby, ale i manifestem na obranu univerzitní svobody a kritického myšlení.

V rámci takzvaného *wokeismu* se začala prosazovat rigidní kulturní norma, která netoleruje odchylky od ideologicky stanoveného světonázoru

Pojem "WOKE" vznikl původně v afroamerické komunitě v USA a znamenal *být si vědom* – zejména sociálních nespravedlností, rasismu a útlaku. V 60. letech 20. století byl spojován s hnutími za občanská práva. V novém tisíciletí však pojem prošel zásadní proměnou: od prosté pozornosti vůči nespravedlnosti k ideologii, která usiluje o předefinování samotného rámce společnosti – jazyka, identity, morálky i vědy. V rámci takzvaného *wokeismu* se začala prosazovat rigidní kulturní norma, která netoleruje odchylky od ideologicky stanoveného světonázoru. Místo výměny argumentů nastoupily „bezpečné zóny“, *cancel culture* (kultura rušení) a selektivní přístup k výuce i vědeckému výzkumu. Akademici i studenti čelí tlaku, aby se vyjadřovali podle nově vytvořených jazykových pravidel, která například mění výklad pojmů jako "pohlaví", "utiskovatel" či "privilegium".

Předběžná cenzura

Jedním z nejviditelnějších jevů je takzvaná "předběžná cenzura" - tedy zamezení publikace nebo prezentace určitého názoru ještě předtím, než je veřejně vysloven. Tento jev se stále častěji objevuje na západních univerzitách, včetně těch francouzských, které měly historicky pověst centra svobodného myšlení. Pamatujete na případ z českého prostředí, kdy bylo odmítnuto vydání knihy "Nevratné poškození" nakladatelstvím Albatros? "Snaha cenzurovat knihu Shrierové je reflexí diktátorského způsobu myšlení." ( Nakladatelství Bourdon, dostupné online: https://nakladatelstvi-bourdon.cz/nevratne-poskozeni-abigail-shrier/ ) Zdá se, že "cenzurování názorů" a "nálepkování jejich autorů" je fenoménem, o kterém jsme se domnívali, že ze zdravé společnosti vymizel. Bohužel tomu tak není ani v 21. století.

WOKE ideologie odmítá jakoukoliv svobodnou a věcnou výměnu názorů

Nadvláda WOKE ideologie má za následek úpadek klasického "disputatio", tedy věcné debaty a výměny názorů. Kritici wokeismu – včetně celé řady renomovaných profesorů – varují, že se tím akademie proměňuje v ideologickou instituci, která se více podobá dogmatickému systému než prostředí pro kritické myšlení. Reakce na tento vývoj se začínají objevovat i ve formě publikací a manifestů, jako je výše zmíněné kolektivní dílo francouzských akademiků. Jejich cílem není vést kulturní válku, ale znovuobnovit prostor pro svobodu slova, diskuzi a akademickou poctivost.

Kniha Tváří v tvář probuzenému obskurantismu, kritická vůči ideologii wokeismu, byla stažena z vydání především kvůli nátlaku levicových médií, které autorům i vydavatelství podsouvaly napojení na krajní pravici. Přestože šlo o akademický projekt bez honorářů, financovaný z oficiálně uznaných zdrojů, stačilo slabé spojení s konzervativním filantropem, aby vznikla mediální hysterie. V ideologickém kontextu cenzurování vydání knihy znamená, že jakákoliv kritika wokeismu je dnes rychle interpretována jako extremismus. Právě tím se potlačuje svoboda akademického projevu a nastoluje atmosféra předběžné cenzury.

#děti #zachraňteděti #zachraňmeděti #woke #ideologie #svoboda #spravedlnost #cenzura #wokeismus #pohlaví #gender #genderismus