děti

Případ z německého Kevelaeru ukazuje, jak rychle se školní výuka může dostat za hranici věku přiměřené edukace. Podle dostupných zpráv měli žáci osmé třídy pracovat s úkolem, který se týkal návrhu fiktivního nevěstince, včetně otázek na sexuální preference, personál, nabídku a propagaci. Nejde o odmítání výuky o dospívání, těle, vztazích nebo prevenci zneužívání. Jde o otázku, zda škola ještě chrání dítě, nebo ho vystavuje obsahu, který patří maximálně do světa dospělých. Případ z německého školství rovněž ukazuje, proč rodiče musí mít předem přístup k materiálům, které škola používá při výuce o sexualitě, genderu a intimních tématech.

Dětský a dospívající lidský mozek je citlivý na přijetí, odmítnutí, srovnávání a okamžitou sociální odměnu. Sociální sítě a algoritmické platformy tyto mechanismy využívají k tomu, aby dítě udržely co nejdéle u obrazovky. Největší riziko nevzniká pouze počtem minut, ale ztrátou kontroly, nočním používáním, kompulzivním kontrolováním a vytlačením spánku, pohybu, vztahů a skutečného světa. Rodiče mají právo vědět, že problém neleží jen v telefonu v ruce dítěte, ale také v designu platforem, které byly vytvořeny k boji o jeho pozornost.