You are here

Domácí

Rodiče mají právo vědět, kdo s jejich dětmi pracuje, co jim předkládá a proč
Autor: 
Jan Weigel

Škola má děti vzdělávat. Vystavování dětí obsahům, které neodpovídají jejich věku, zralosti a přirozenému vývoji rozhodně není úkolem vzdělávacího ústavu. Rodiče mají právo vědět, kdo s jejich dětmi pracuje, co jim předkládá a proč. To, co se dnes učí děti, určuje, jak bude zítra vypadat společnost. Škola proto nikdy nesmí být uzavřeným prostorem, do něhož rodič nevidí a nebo dokonce nesmí vidět! Naopak: čím citlivější téma se ve škole otevírá, tím větší musí být transparentnost, odpovědnost a kontrola ze strany rodičů.

Co dnes se učí děti určí zítra osud národa
Autor: 
Irena Aneri

Přemýšleli jste někdy o tom, že prostřednictvím školství lze nenápadně likvidovat společnost, národ a celý stát? Oblast vzdělání je fakticky sociálním inženýrstvím, které umožňuje modelovat budoucí podobu společnosti, a proto je nutné odpovídajícím způsobem přistupovat k jejímu obsahu, metodám výchovy, rozvoje a výuky dětí. Skutečně jste přesvědčeni o tom, že současné školství je na očekávané vysoké úrovni, a že připravuje děti dokonale na život? 

Ústup genderové dysforie s přibývajícím věkem
Autor: 
Jan Weigel

Adolescence je důležitým obdobím pro rozvoj genderové identity. Ve studii, ve které bylo 2772 dospívajících, z toho 53% mužů. Pro tuto studii bylo použito prvních šest vln hodnocení, které pokrývají vývojové období mezi pozdním dětstvím a ranou dospělostí. Zahrnuta byla data ze šesti vln (věk 11–26 let). Genderová nespokojenost byla hodnocena pomocí položky „Přál/a bych si být opačného pohlaví“ z dotazníku Youth and Adult Self-Report ve všech šesti vlnách.

Základem péče o děti identifikující se jako transgender má být holistický přístup
Autor: 
Jan Weigel

Britská Národní zdravotní služba (NHS) se chystá zavést nové pokyny pro posuzování dětí doporučených pro autismus a zaměřit se na holistické hodnocení historie duševního zdraví před předepsáním blokátorů puberty. Holistický, tedy celostní přístup v medicíně znamená léčbu, která bere v úvahu celého člověka, tedy nejen jeho tělesné příznaky, ale i: psychický stav, tedy emoce, stres, duševní pohoda, sociální okolnosti - např. rodina, práce, vztahy, životní styl, tzn. strava, pohyb, spánek, návyky a někdy i duchovní rozměr - např. hodnoty, víra, smysl života. Podstatou holistického přístupu v medicíně především je, že lékař či terapeut se nesoustředí jen na nemoc samotnou, ale snaží se porozumět člověku jako celku, jeho příběhu a souvislostem, které ke zdravotnímu stavu vedly - a to samozřejmě včetně ovlivnění sociálním prostředím. Cílem holistického přístupu je nejen nemoc léčit, ale i posílit celkové zdraví, prevenci a kvalitu života.

Děti by neměly být v rámci vzdělávání indoktrinovány transgenderovou ideologií
Autor: 
Zdeněk Chytra

Jistě se lze shodnout na tom, že děti a dospívající nejsou dospělí jedinci, a že právě dětem první listy v knize života popisují právě lidé z jejich nejbližšího okolí. Každý člověk, kterého dítě vidí, jej něco učí. Vzdělání je klíčovým nástrojem rozvoje společnosti. Investice do vzdělání je nejziskovější oblastí a klíčem k úspěchu společnosti. Je tedy důležité se zamyslet nad tím, co je obsahem vzdělávání dětí - zda prázdné a nebezpečné ideologické konstrukty a nebo prokázaná fakta a historické pravdy. Uvědomme si, že vzdělaná populace zlepšuje život pro každého: Právě tato teorie je jedním z pilířů rovného přístupu každého jedince k bezplatnému základnímu školství, financováním škol ze státního rozpočtu a ze zakotvení základní povinné školní docházky ve Školském zákoně (561/2004 Sb.).

Tradiční hodnoty si připomínáme o Velikonocích
Autor: 
Tradiční rodina

Velikonoce jsou tradičním svátkem, který je kombinací náboženských, kulturních a historických prvků. Od pohanských oslav jara, přes židovský Pesach, až po křesťanské připomínky vzkříšení Ježíše Krista, tento svátek odráží univerzální témata obnovy, naděje a nového života. Různorodé tradice po celém světě ukazují, jak hluboce jsou Velikonoce zakořeněny v lidské kultuře a jak silný mají Velikonoce význam. Předkřesťanské jarní slavnosti oslavovaly obnovu života a plodnosti. Například germánská bohyně jara Eostre byla spojována se zajíci a vejci, symboly plodnosti a nového života. Židovský svátek Pesach pak připomíná osvobození Izraelitů z egyptského otroctví a právvě datum tohoto svátku často s Velikonocemi koliduje. Křesťané slaví Velikonoce jako připomínku ukřižování a vzkříšení Ježíše Krista. První zmínky o oslavách Velikonoc pocházejí z 2. století, i když samotné události sahají do 1. století n. l. Datum Velikonoc bylo stanoveno na první neděli po prvním jarním úplňku, což může být mezi 22. březnem a 25. dubnem.