You are here
ČLÁNKY
Česká republika ukončila ratifikační cestu Istanbulské úmluvy. Tento politický výsledek má význam také pro rodiče, školy a děti, protože debata o úmluvě se od začátku týkala také pojmu gender, vzdělávání, institucí a vlivu mezinárodních monitorovacích mechanismů. Občanská informační práce kolem Důvodové zprávy ukázala, že veřejnost musí znát celý text, související dokumenty a praktické dopady, nikoli pouze zjednodušené slogany. Ochrana obětí násilí má stát na právu, policii, sociální pomoci a odpovědnosti státu; ochrana dětí má současně stát na rodičovských právech, věku přiměřené výchově a odmítnutí ideologických experimentů.
Porodnost je výsledkem souběhu biologických, ekonomických, kulturních, institucionálních, vzdělávacích a psychologických podmínek. V zemích OECD klesla průměrná úhrnná plodnost z 3,3 dítěte na ženu v roce 1960 na 1,5 v roce 2022; v EU byla v roce 2024 již jen 1,34 dítěte na ženu. ([OECD][1]) V této souvislosti se jistě stojí za to ptát, zda v těchto statistikách je uvedeno ženské biologické pohlaví či úřední...
Itálie schválila zákon, který u školních aktivit k sexualitě a vztahům posiluje informovaný souhlas rodičů a u nejmladších dětí nastavuje přísnější hranici. Téma má význam i pro české rodiče, protože ukazuje, jak se v citlivých školních programech střetává ochrana dítěte, rodičovské právo na informace a odpovědnost školy. Rodiče mají právo znát obsah, věkové určení, metodiku, lektory i organizace, které s dětmi pracují. [1] [2] [3]
Smil Flaška z Pardubic a Rychmburka napsal dílo, které lze číst jako české politické zrcadlo pro dnešní školství. Nová rada ukazuje, že mladý člověk potřebuje vedení, řád, spravedlnost a schopnost rozlišovat dobré rady od špatných. Pro rodiče má tento text aktuální význam, protože škola předává dětem nejen učivo, ale také jazyk, hodnoty, vzorce chování a představu člověka. [1] [3]
Německý zákon o sebeurčení se stal varováním pro všechny země, které přebírají ideologické a právní trendy bez pevných pojistek. Česká republika sleduje podobný směr v oblasti úřední změny pohlaví, školních témat, rodinného práva a přejímání německo-unijních regulací. Rodiče mají důvod zpozornět, protože právní změny přijaté v Berlíně se často přes evropskou politiku, metodiky a veřejné instituce dostávají i do českého prostředí. Ochrana dětí vyžaduje, aby česká škola, stát i zákonodárci nepřebírali německé experimenty bez kritického přezkumu. Pamatujme na to, německá cesta sebeurčení pohlaví ukazuje českým rodičům, kam vede politika bez pojistek.
Wellbeing ve škole má dětem pomáhat učit se v bezpečném, srozumitelném a lidském prostředí. Česká pedagogická tradice pro tento cíl zná silný základ už u Jana Amose Komenského, který spojoval školu s názorností, přiměřeností a radostí z poznávání. Problém vzniká ve chvíli, kdy se pod hlavičkou wellbeingu objevují symbolické akce typu „duhový den“ nebo „den naopak“, které zasahují do citlivých otázek identity, pohlaví a hodnot. Pedagogická odpovědnost musí směřovat především k dětem, rodičům a škole, nikoli k ideologickému programu.
- ‹ předchozí
- 3 z 26
- následující ›


















































