lgbt

Velikonoce jsou tradičním svátkem, který je kombinací náboženských, kulturních a historických prvků. Od pohanských oslav jara, přes židovský Pesach, až po křesťanské připomínky vzkříšení Ježíše Krista, tento svátek odráží univerzální témata obnovy, naděje a nového života. Různorodé tradice po celém světě ukazují, jak hluboce jsou Velikonoce zakořeněny v lidské kultuře a jak silný mají Velikonoce význam. Předkřesťanské jarní slavnosti oslavovaly obnovu života a plodnosti. Například germánská bohyně jara Eostre byla spojována se zajíci a vejci, symboly plodnosti a nového života. Židovský svátek Pesach pak připomíná osvobození Izraelitů z egyptského otroctví a právvě datum tohoto svátku často s Velikonocemi koliduje. Křesťané slaví Velikonoce jako připomínku ukřižování a vzkříšení Ježíše Krista. První zmínky o oslavách Velikonoc pocházejí z 2. století, i když samotné události sahají do 1. století n. l. Datum Velikonoc bylo stanoveno na první neděli po prvním jarním úplňku, což může být mezi 22. březnem a 25. dubnem.

V posledních několika letech se genderová ideologie a transgenderismus velmi nebezpečně vkrádá do téměř všech oblastí společnosti v České republice, zejména do vzdělávacího systému a volnočasových aktivit dětí. Zejména transaktivisty pořádané "přednášky" či rádobyvzdělávací akce na téma genderismu jsou palčovým problémem několika posledních let. Transktivistické a "Queer" či "Pride" spolky dostávají včetně politické podpory a štědrých dotací rovněž široký prostor v médiích a ve veřejných prostorách - například knihovnách. LGBTQI+ aktivisté vykřikují pouze jejich moudra o utlačování a svých pseudoprávech, zatímco zastánci tradičních rodinných hodnot, specialisté a odborníci jsou umlčováni, ostrakizováni, napadáni a nevybíravě nálepkováni. Výpady transaktivistů trpí rovněž lidé, kteří původně propadli transideologii, rozhodli se vrátit ke svému biologickému pohlaví a hovoří o jejím závažném nebezpečí - zejména pro děti.