Nebezpečí „péče podporující genderovou identitu“ jsou již nepopiratelná

Debata o takzvané „genderově afirmativní péči“ se v posledních letech vedla velmi emotivně. Jenže čím dál víc záleží na tom, co skutečně ukazují data. Nová finská registrační studie publikovaná v roce 2026 sledovala 2 083 adolescentů a mladých dospělých, kteří byli v letech 1996–2019 odesláni do specializovaných služeb pro řešení genderové identity. Ve srovnání s pečlivě vybranou kontrolní skupinou u nich výzkumníci zjistili výrazně vyšší psychiatrickou morbiditu. ([PubMed][1])

Podstatné je, že samotná medicínská intervence podle autorů nevedla k tomu, aby psychiatrické obtíže ustoupily

Studie uzavírá, že závažná psychiatrická morbidita je v této skupině častá a že psychiatrické potřeby po medicínské změně pohlaví neustupují. ([PubMed][1]) [ National Institute for Health and Care Excellence (NICE). (2020). „Evidence review: Gonadotrophin releasing hormone analogues for children and adolescents with gender dysphoria“. Prepared for NHS England. Dostupné online: https://www.engage.england.nhs.uk/consultation/puberty-suppressing-hormo... (odkaz externí), přístup 23.04.2026

Ve Velké Británii na podobný problém upozornily také Cass Review a dřívější evidence review zpracovaná pro NHS England organizací NICE. Tyto materiály uvádějí, že důkazní základ pro blokátory puberty u dětí a dospívajících je slabý a kvalita dostupných studií je velmi nízká.  ([cass.independent-review.uk [2]) [ Cass, H. (2024). „Independent Review of Gender Identity Services for Children and Young People: Final Report“. Cass Review / NHS England. Dostupné online: https://cass.independent-review.uk/home/publications/final-report/ (odkaz externí), přístup 23.04.2026 ]

Na tomto základě NHS England v březnu 2026 zahájila veřejnou konzultaci k návrhu, podle něhož nemají být masculinizační a feminizační hormony pro osoby mladší 18 let rutinní léčebnou možností v rámci běžného commissioningového režimu. ([england.nhs.uk][3]) [ Bartosch, J. (2026, 7. dubna). „The dangers of ‘gender-affirming care’ are now undeniable“. Dostupné online: https://www.spiked-online.com/2026/04/07/the-dangers-of-gender-affirming-care-are-now-undeniable/ (odkaz externí), přístup 23.04.2026 ] 

"NHS England se tedy zavázala spolupracovat s pacienty, skupinami pacientů a zúčastněnými stranami při vývoji služeb, které zadává. Veřejná konzultace je důležitou součástí tohoto procesu, která nám umožňuje testovat návrhy, kontrolovat, zda jsou návrhy politik dobře zdokumentovány, zajistit, aby byly pochopeny potenciální dopady s identifikací vhodných zmírňujících opatření, a zvážit alternativy před přijetím konečných rozhodnutí.

Tato konzultace shromažďuje názory na revidovanou klinickou strategii týkající se maskulinizačních a feminizačních (MAF) hormonů u dětí a dospívajících s genderovou inkongruencí nebo dysforií. Konzultace byla zadána prostřednictvím Genderové služby pro děti a mládež NHS England pro osoby do 18 let. Konzultace probíhá 90 dní od 9. března do 7. června 2026, po uplynutí této doby budou veškeré připomínky zváženy před zveřejněním konečné verze strategie."  [ NHS England. (2026, 9. března). „Consultation: Clinical policy for prescribing of masculinising and feminising hormones for children and adolescents who have gender incongruence or dysphoria“. Consultation or consultation response. Dostupné online: https://www.england.nhs.uk/publication/consultation-clinical-policy-for-... (odkaz externí), přístup 23.04.2026 ]

Také novozélandské ministerstvo zdravotnictví zveřejnilo evidence brief, který shrnuje nejnovější národní i mezinárodní poznatky o bezpečnosti a dlouhodobých dopadech blokátorů puberty u adolescentů s genderovou dysforií. ([Ministry of Health NZ]) [ Manatū Hauora / Ministry of Health. (2024). „Impact of Puberty Blockers in Gender-Dysphoric Adolescents: An evidence brief“. Evidence brief. Dostupné online: https://www.health.govt.nz/system/files/2024-11/Impact-of-Puberty-Blocke... (odkaz externí), přístup 23.04.2026 ]

Výsledky systematické přehledové studie obsahující 53 studií s názvem "Maskulinizační a feminizační hormonální intervence u dospívajících s genderovou dysforií nebo genderovou inkongruencí" navíc jednoznačně říká, že  zatím nelze s dostatečnou jistotou říci, zda přínosy převažují nad riziky

Uvádí se v ní: "Dosavadní klinické směrnice připouštějí použití maskulinizačních a feminizujících hormonů u dospívajících, kteří trpí genderovou dysforií nebo genderovou inkongruencí, avšak spolehlivých důkazů o jejich skutečných přínosech a rizicích je stále nedostatek. Cílem této systematické přehledové práce bylo vyhledat, posoudit a souhrnně zpracovat dostupné studie, které hodnotily dopad hormonální léčby u této skupiny adolescentů. Autoři provedli systematické vyhledávání v hlavních odborných databázích a kvalitu jednotlivých studií nezávisle hodnotili dva recenzenti. Celkem bylo zařazeno 53 studií, z toho 12 kohortových, 9 průřezových a 32 studií typu před–po, přičemž pouze jedna kohortová studie dosáhla vysoké metodologické kvality, 33 studií bylo hodnoceno jako středně kvalitních a 19 jako nízkokvalitních.

Souhrnná analýza studií vyšší a střední kvality potvrdila, že hormonální léčba skutečně navozuje očekávané tělesné změny odpovídající maskulinizaci nebo feminizaci, avšak důkazy o jejím širším dopadu na psychický stav, míru genderové dysforie, spokojenost s vlastním tělem, psychosociální fungování, kognitivní vývoj či budoucí plodnost zůstávají omezené. Některé studie, zejména krátkodobé studie se sledováním kolem 12 měsíců, naznačovaly možné zlepšení psychologických ukazatelů, výsledky však nebyly dostatečně robustní ani jednotné.

Naopak v oblastech, jako je růst a tělesná výška, zdraví kostí nebo kardiometabolické dopady, byly výsledky nejednotné a neumožňují spolehlivý závěr. Významným metodologickým problémem navíc je, že většina sledovaných dospívajících současně užívala i blokátory puberty, takže často nelze přesně oddělit účinek samotných hormonů od předchozí léčby.

Celkový závěr přehledu je proto opatrný: kvalitní výzkum v této oblasti stále chybí, dostupné důkazy střední kvality sice připouštějí možnost určitého zlepšení duševního zdraví během léčby, ale samy o sobě nestačí k jednoznačným závěrům, a u většiny dalších sledovaných výsledků zatím nelze s dostatečnou jistotou říci, zda přínosy převažují nad riziky. Tyto závěry navíc podporují i novější studie publikované po dubnu 2022 až do ledna 2024." [ Taylor, J., Mitchell, A., Hall, R., Langton, T., Fraser, L., & Hewitt, C. E. (2024). „Masculinising and feminising hormone interventions for adolescents experiencing gender dysphoria or incongruence: a systematic review“. Archives of Disease in Childhood, 109(Suppl 2), s48–s56. DOI: https://doi.org/10.1136/archdischild-2023-326670 (odkaz externí), dostupné online, přístup 23.04.2026 ]

Co pro nás z uvedeného vyplývá?

Studie ukazuje, že dospívající, kteří byli odesláni do specializované péče kvůli problémům spojeným s genderovou identitou, měli ve srovnání se stejně starými vrstevníky z kontrolní skupiny výrazně vyšší výskyt závažných psychických obtíží, a to nejen už před vstupem do této péče, ale i po delší době sledování. Jinými slovy, nešlo o přechodný stav nebo krátkodobou epizodu, ale o dlouhodobě velmi zranitelnou skupinu mladých lidí s vysokou potřebou psychiatrické a psychologické podpory. Studie zároveň ukázala, že u mladých lidí odeslaných do této péče v novější době, zejména po roce 2010, byly tyto psychické potíže ještě častější než u dřívějších skupin, což může naznačovat, že do systému začali vstupovat stále složitější a psychicky zatíženější pacienti.

Zvlášť závažné je zjištění u těch dospívajících, kteří následně podstoupili medicínskou tranzici, tedy hormonální léčbu vedoucí k feminizaci nebo maskulinizaci těla: právě u nich se během sledování výskyt psychiatrických obtíží výrazně zvýšil. To znamená, že ani po zahájení medicínských zásahů psychické problémy nezmizely, neoslabily ani se nestaly okrajovými, ale naopak v této skupině dále narůstaly. Autoři navíc zohlednili i to, zda byli tito mladí lidé psychiatricky léčeni už dříve, aby výsledek nebyl zkreslen jen tím, že šlo od počátku o psychicky nemocnější populaci. Ani po této statistické úpravě se podstata závěru nezměnila: dospívající odeslaní do péče potvrzující pohlaví měli stále několikanásobně vyšší riziko závažných psychických obtíží než běžná populace.

Odborně řečeno tedy studie neukazuje, že by samotná medicínská tranzice vedla k ústupu psychiatrické zátěže, ale spíše potvrzuje, že tito mladí lidé představují vysoce rizikovou skupinu, která potřebuje mimořádně pečlivé, dlouhodobé a komplexní psychologické a psychiatrické vedení.

[ Ruuska, S.-M., Tuisku, K., Holttinen, T., & Kaltiala, R. (2026). „Psychiatric Morbidity Among Adolescents and Young Adults Who Contacted Specialised Gender Identity Services in Finland in 1996–2019: A Register Study“. Acta Paediatrica, advance online publication. DOI: https://doi.org/10.1111/apa.70533 (odkaz externí), dostupné online, přístup 23.04.2026 ]