Kdo má ve škole právo na vzdělání? Dánsko vrací učitelům autoritu!

Dánsko připravuje zákon, který má učitelům umožnit fyzicky zasáhnout proti žákům závažně narušujícím výuku. Učitelské odbory ve změně vidí potřebnou právní jistotu, zatímco organizace zastupující děti a rodiče upozorňují na riziko nepřiměřených fyzických zásahů. Spor se týká odpovědnosti za pořádek ve třídě, hranic pravomocí učitele a práva všech žáků na soustředěnou výuku. Od tereziánské školské reformy z roku 1774 prošlo evropské školství zásadní proměnou. Dánská debata prověřuje, jak škola dokáže chránit jednotlivé dítě a současně zajistit vzdělávání jeho spolužáků.

Evropská škola vznikala jako instituce, která měla předávat znalosti, vychovávat a připravovat mladé lidi na život ve společnosti. Její fungování předpokládalo společná pravidla, respekt k vyučujícímu a povinnost žáků účastnit se výuky. Dánský návrh reaguje na situace, při kterých chování jednoho žáka opakovaně přerušuje výuku a omezuje soustředění ostatních. [1] [2]

Dánsko: Učitel má dostat možnost obnovit pořádek

Dánské ministerstvo školství představilo 8. října 2026 návrh zákona, který má přesněji upravit fyzické zásahy učitelů a dalších školních pracovníků. Dosavadní pravidla podle ministerstva vyvolávají nejistotu zejména při agresivním chování, ničení majetku a závažném narušování vyučování. Připravovaná legislativa má učitelům poskytnout jasnější právní oporu v situacích, které vyžadují okamžité jednání. [1]

Návrh počítá s možností fyzického zásahu při poškozování věcí, fyzických útocích, ohrožování bezpečnosti, psychickém ubližování a podstatném narušování výuky ostatních žáků. Rozsah zásahu má odpovídat závažnosti situace a pedagog má přednostně využít mírnější postupy. [1]

Závažné narušování vyučování se má stát samostatným důvodem, který za přísně stanovených podmínek umožní fyzický zásah. Dánští zákonodárci tím otevírají otázku, zda má učitel dostatečnou pravomoc chránit samotný průběh vzdělávání. [1]

Ministerstvo svůj návrh opírá o nová data. Výzkum zveřejněný v říjnu 2026 uvádí, že násilí mezi žáky zaznamenalo 55 % sledovaných tříd. V 36 % tříd se podle výpovědí učitelů násilí mezi žáky vyskytovalo alespoň jednou měsíčně. Přibližně 43 % třídních učitelů považuje širší pravomoci k fyzickému zásahu za užitečné pro zvládání budoucích konfliktů. Současně 78 % učitelů označuje za přínosné častější zapojení dvou dospělých do výuky. [2]

Výsledky výzkumu upozorňují na potřebu okamžitého zásahu i dlouhodobé personální podpory. Učitelé požadují možnost zasáhnout v konkrétním okamžiku. Zároveň chtějí lepší personální podmínky, aby závažným situacím dokázali předcházet. Propojení jasných pravomocí s personální podporou může zlepšit zvládání akutních konfliktů i prevenci jejich opakování. [1] [2]

Dánský učitelský svaz Danmarks Lærerforening reformu přivítal. Podle jeho vyjádření potřebují pedagogové právní jistotu při řešení konfliktů a žáci prostředí, ve kterém výuka skutečně probíhá. Svaz upozorňuje také na obavu části pedagogů z pracovněprávních následků fyzického usměrnění žáka. [3]

Učitel odpovídá za bezpečnost a vzdělávání celé třídy. Jeho pravomoci při řešení vyhrocené situace proto musejí být srozumitelné, přiměřené a prakticky použitelné.

Od Marie Terezie k moderní škole: Proměna autority

Historické kořeny této otázky sahají hluboko do minulosti. Dne 6. prosince 1774 vydala Marie Terezie Všeobecný školní řád, který zavedl povinnost vzdělávání dětí obou pohlaví ve věku od šesti do dvanácti let. Školský systém rozlišoval školy triviální, hlavní a normální. Reforma stanovila pravidla vzdělávání učitelů, podobu vyučování a společné učebnice. [4]

Vznikající školská soustava vycházela z představy, že vzdělávání je veřejným zájmem státu. Učitel představoval institucionální autoritu, která odpovídala za organizaci výuky, předávání znalostí a dodržování pravidel. Školní kázeň byla součástí tehdejšího pojetí výchovy a žák se měl podřídit řádu školy. [4]

Chronologie obou osvícenských reforem pomáhá vysvětlit jejich odlišné cíle. Tereziánská reforma předcházela zrušení nevolnictví. To v českých zemích provedl až Josef II. patentem z 1. listopadu 1781. Obě reformy patří do širšího osvícenského úsilí o modernizaci habsburského státu, ovšem vznikly v rozdílných letech a sledovaly odlišné bezprostřední cíle. [4] [5]

Tehdejší školství vyrůstalo z hierarchicky uspořádané společnosti, ve které byla poslušnost považována za běžnou součást výchovy. Moderní požadavky na ochranu tělesné integrity, psychologické potřeby dítěte nebo individuální vzdělávací podporu byly vymezovány odlišně.

Historické vynucování kázně zahrnovalo i tělesné tresty a veřejné zostuzování; současné evropské školské právo chrání tělesnou integritu a důstojnost dítěte. Tělesné tresty, veřejné zostuzování a autoritativní donucování patřily v různých obdobích k historické školní praxi. Zkušenost s těmito postupy pomáhá vysvětlit, proč současné právní předpisy stanovují hranice pedagogických zásahů.

Historická zkušenost ukazuje, že autorita učitele umožňuje organizovat společnou výuku. Právní a etické hranice zároveň chrání žáka před svévolným zacházením.

Německo, Finsko, Francie a Velká Británie: Co umožňují zákony

Německé školství spadá především do pravomoci jednotlivých spolkových zemí. Například školský zákon Severního Porýní-Vestfálska v § 53 upravuje výchovné zásahy a kázeňská opatření. Výslovně připouští rozhovor, napomenutí, spolupráci s rodiči, dočasné odebrání předmětů, nápravné úkoly a vyloučení žáka z probíhající vyučovací hodiny. Při závažnějším porušování pravidel umožňuje rovněž přeložení do jiné třídy nebo dočasné vyloučení z vyučování podle stanovených podmínek. [6]

Možnost dočasně vyloučit rušícího žáka z konkrétní vyučovací hodiny je tedy v německém zemském právu výslovně uvedena. Běžná výchovná opatření přitom zákon odlišuje od závažnějších disciplinárních sankcí. [6]

Finský zákon o základním vzdělávání umožňuje učiteli nebo řediteli nařídit rušícímu žákovi odchod ze třídy na zbytek vyučovací hodiny. Při odmítnutí pokynu připouští odstranění z výukového prostoru a za přesně stanovených okolností také použití nezbytných a přiměřených fyzických prostředků. Zásah musí odpovídat věku žáka, závažnosti odporu a konkrétní situaci; škola zajišťuje dohled, dokumentaci a podporu. [7]

Francouzské školství také připouští dočasné vyloučení žáka z vyučovací hodiny jako mimořádné opatření při závažném narušování výuky. Současně vyžaduje zajištění dohledu a předání žáka odpovědným pracovníkům školy. [8]

Anglické školy mají zveřejňovat pravidla chování žáků. Školní systém pracuje s napomenutími, kontaktováním rodičů, disciplinárními opatřeními a dočasným odstraněním žáka z výuky. Právní úprava také připouští použití přiměřené fyzické síly za konkrétních okolností, například k ochraně ostatních nebo zastavení závažného narušování pořádku. [9]

Německá, finská, francouzská a anglická pravidla spojují ochranu dítěte s postupy pro okamžité obnovení výuky. Kvalitní právní úprava současně vymezuje, co může pedagog provést, za jakých podmínek a kdo jeho rozhodnutí následně přezkoumá.

Ruská federace: Kázeň, kolektiv a hranice státní autority

Ruské školství navazuje na carské reformy, sovětský vzdělávací systém a současnou federální legislativu. Sovětská škola zdůrazňovala disciplínu, kolektivní odpovědnost a význam učitele jako veřejné autority. Zároveň byla propojena s ideologickými cíli státu. Historické zkušenosti proto vedou k rozlišení pedagogické kázně od politicky vynucované poslušnosti.

Současný ruský federální zákon o vzdělávání č. 273-FZ v článku 43 stanovuje povinnosti žáků a školní kázeň. Upravuje napomenutí, důtku a za stanovených podmínek vyloučení ze vzdělávací organizace. Vyloučení nezletilého od patnácti let podléhá dalším zákonným podmínkám. Zákon současně požaduje respekt k důstojnosti pedagogů i žáků a zakazuje fyzické a psychické násilí. [10]

Ruské školní předpisy zdůrazňují disciplínu a formální postavení pedagoga, čímž podporují organizaci výuky. Historie sovětského školství současně ukazuje využití školní autority k politické kontrole a vynucování konformity. Současný rozsah zákonných pravomocí proto vyžaduje posouzení konkrétních právních pravidel.

Česká republika: Práva jednotlivce a práva celé třídy

Český školský zákon č. 561/2004 Sb. upravuje práva a povinnosti žáků, odpovědnost škol za bezpečnost a ochranu zdraví i systém výchovných opatření. Školní řád stanovuje podrobnosti výkonu práv a povinností žáků a pravidla jejich vztahů s pedagogickými pracovníky. [11]

České školy mohou používat napomenutí, důtky a další zákonem upravená kázeňská opatření. Podmíněné vyloučení a vyloučení ze školy se vztahují na žáky, kteří již splnili povinnou školní docházku. [11]

České základní školy potřebují postupy, které zajistí bezprostřední uklidnění situace, bezpečný dohled nad žákem a pokračování výuky. Učitel má zajistit bezpečnost dítěte i dohled nad ním a současně řešit okamžité narušení výuky. Běžné kázeňské nástroje mohou při opakovaném závažném chování během konkrétní hodiny působit pomalu.

Právo na vzdělání náleží také ostatním žákům. Dítě, které přišlo do školy studovat, potřebuje soustředění, bezpečí a předvídatelný průběh vyučování. Soustavné narušování výuky může omezit jeho možnost osvojit si učivo.

Škola odpovídá za podmínky vzdělávání všech dětí ve třídě, protože každý žák potřebuje bezpečné prostředí a přístup k výuce. Právo jednotlivce na vzdělávání musí být uváděno do souladu se stejným právem jeho spolužáků. Současně je třeba rozlišovat záměrné porušování pravidel od obtíží souvisejících se zdravotním stavem, neurovývojovými odlišnostmi, traumaty nebo rodinnou situací.

Argumenty kritiků: Bezpečnost dítěte a přiměřenost zásahu

Dánský návrh vyvolává také oprávněnou kritiku. Organizace zastupující rodiče, děti a jejich práva upozorňují na rizika rozšiřování fyzických zásahů. Jejich výhrady se týkají vztahu dítěte k učiteli, bezpečnosti, důvěry a rizika nepřiměřeného použití síly. [12]

Fyzické přemístění dítěte představuje zásah do jeho tělesné integrity a vyžaduje přísné posouzení přiměřenosti. Nesprávně provedený zákrok může způsobit zranění nebo psychickou újmu. Zvláštní pozornost potřebují děti s postižením, traumatickou zkušeností nebo obtížemi v regulaci chování.

Pedagog proto potřebuje kvalitníodbornou přípravu, pomoc a rady od kolegů, praxi a jasné postupy. Vedení školy musí zajistit dokumentaci zásahů a možnost přezkoumání. Současně je oprávněné ptát se, jak má škola chránit ostatní děti v okamžiku, ve kterém běžné pedagogické postupy selžou.

Dánská reforma musí zajistit ochranu tělesné a psychické integrity jednotlivého žáka i bezpečné podmínky pro vzdělávání celé třídy.

Škola potřebuje pořádek a odpovědnost

Za více než dvě století se evropské školství proměnilo od hierarchického řádu k demokratickému modelu s právní ochranou dítěte, individuální podporou a odbornými pedagogickými postupy. Dánská reforma je jedním z pokusů vyrovnat se s praktickými nároky této proměny.

Marie Terezie v roce 1774 vytvořila základy státem organizované všeobecné vzdělávací soustavy. Tehdejší škola vycházela z předpokladu autority učitele a závazných pravidel. Dnešní škola chrání důstojnost dítěte, respektuje jeho potřeby a současně odpovídá za vzdělávání celé třídy. [4]

Společnost musí dát učitelům pravomoci odpovídající jejich povinnostem. Rodiče i děti zároveň potřebují jistotu, že každé použití těchto pravomocí bude přiměřené, kontrolovatelné a odborně odůvodněné.

Z dánské reformy vyplývá otázka také pro českou vzdělávací politiku: Kdo převezme odpovědnost za právo celé třídy na vzdělání ve chvíli, ve které jeden žák soustavně znemožňuje ostatním učit se?

Zdroje:

• [1] Dánské ministerstvo školství (8. 10. 2026): Nyt lovforslag: Lærere skal have mulighed for at gribe fysisk ind ved konflikter i skolen.
• [2] Dánské ministerstvo školství (1. 10. 2026): Ny undersøgelse: Voldelig og udadreagerende adfærd.
• [3] Danmarks Lærerforening (8. 10. 2026): Klarere regler om fysisk indgriben.
• [4] Österreichisches Staatsarchiv: Die Allgemeine Schulordnung Maria Theresias vom 6. Dezember 1774.
• [5] German History in Documents and Images: Emperor Joseph II’s Patent on Serfdom, November 1, 1781.
• [6] Land Nordrhein-Westfalen: Schulgesetz NRW, § 53.
• [7] Finnish National Agency for Education: Perusopetuksen kasvatukselliset toimet, kurinpitokeinot ja turvaamistoimet.
• [8] Ministère de l’Éducation nationale: Application de la règle, mesures de prévention et sanctions.
• [9] Department for Education: Behaviour in schools: sanctions and exclusions.
• [10] Ruská federace: Federální zákon č. 273-FZ o vzdělávání, článek 43.
• [11] Česká republika: Zákon č. 561/2004 Sb., školský zákon.
• [12] Skolebørn: Forstå debatten om fysisk indgriben.