You are here
Západ ustupuje - v České republice se manipuluje a indoktrinuje
Mnoho mladých rodin se nejen v České republice setkává s fenoménem „genderové dysforie“ u dětí a mladistvých, tedy že děti nesouzní s biologickým pohlavím daným a rozpoznatelným jim již prenatálním věku. V období raného dospívání, a zejména v pubertě, kterou si každý z nás prošel, může být tento nesoulad zřetelnější, avšak jedná se o zcela přirozenou součást dospívání a naprostá většina dětí z těchto pochyb vyroste.
Domníváme se, že právě indoktrinace dětí genderovou ideologií a transgenderismem má přímý vliv na stoupající počet dětí, které se identifikují jako transgender a nebo nebinární
Nejsme sami, ale o tom si povíme později. Zdá se, že tomu tak je jednoduše proto, že transgenrismus "je módní" a jak nám i někteří rodiče píší, jejich děti říkají, že jsou "normální", ale pohlaví si mění jen proto, že "být hetero není in". To potvrzuje i fakt, že, cit.: Na genderové kliniky v zahraničí přichází více adolescentů bez anamnézy genderové dysforie, převážně žen. [ Block, Jenifer, BMJ 2022 ; 378 doi: https://doi.org/10.1136/bmj.o2303 (Zveřejněno 27. září 2022) Cit.: BMJ 2022;378:o2303 ] O tom, že být "trans" je dnes módní hovoří Václav Janata v článku uvedeném níže. Navíc, nedávná analýza pojistných událostí od Komodo Health zjistila, že téměř 18 000 nezletilých v USA začalo v letech 2017 až 2021 užívat blokátory puberty nebo hormony, přičemž toto číslo každým rokem stoupá. [ Terhune C, Respaut R, Conlin M. As children line up at gender clinics, families confront many unknowns. Reuters 2022 Oct 6. https://www.reuters.com/investigates/special-report/usa-transyouth-care/ ] Právě tento fakt dáváme do přímé souvislosti s tím, že (prozatím) vůči zdraví dětí zodpovědných 43 států USA ( stav k roku 2024 ) zavedlo zákony, které výrazně redukují indoktrinaci dětí transgenderismem. Data pocházejí s progresivistického "pro-trans" ideologického webu, který hlídá v USA každý "antitrans" zákon včetně těch zákonů, které se týkají "trans operací" nebo indoktrinace dětí (trans)genderovou ideologií. Můžete tedy mít jistotu, že data jsou k aktuálnímu datu správná. Zákony zabraňující lékařským pokusům na dětech a sociálnímu inženýrství na školách je totiž potřeba přesně kontrolovat...
Problematika módního transgenderismu
Jak jsme napsali v úvodu, problém mládeže, která se identifikuje jako "transgender" roste i v České republice; zejména však v zemích, kde je genderová ideologie ve školách povolena či tolerována a v zemích, kde se děti s transgenderismem prostřednictvím různých neziskových organizací setkávají. Ve vynikajícím článku sociolog Petr Hlávka například píše, že, cit.: "Znepokojující je, že v posledních letech stále více roste počet adolescentů, kteří cítí nutkavý diskomfort s vlastním pohlavím, odmítají jej a naléhavě požadují onen (velmi bolestivý) operativní zákrok, jenž je u nás povolen od 18 let.". [ Hlávka, Petr, POHLAVÍ: Transgenderismus mrzačí mládež (1. ČÁST), 12.6.2024, Neviditelný pes, online, https://neviditelnypes.lidovky.cz/spolecnost/pohlavi-transgenderismus-mrzaci-mladez-1-cast.A240611_164810_p_spolecnost_nef ]
Již dříve jsme uvedli, že většina dětí z genderové dysforie a údajných pochyb o vlastním pohlaví vyroste a někteří odborníci říkají, že "Adolescenti a mladí dospělí navíc nemusí být dostatečně zralí, aby ocenili dlouhodobé důsledky svých rozhodnutí o nevratných lékařských intervencích" [ SEGM, June 8, 2023, Transition Regret and Detransition: Meaning and Uncertainties ] Někteří odborníci navíc tvrdí, že důkazy podporující lékařské intervence pro změnu pohlaví (např. hormonální terapie a chirurgie) jsou slabé a neprůkazné. [ Block, Jenifer, BMJ 2023 ; 380 doi: https://doi.org/10.1136/bmj.p382 (Zveřejněno 23. února 2023) Cit.: BMJ 2023;380:p382 ] V lékařské komunitě existuje jen malý spor o tom, že děti v tísni potřebují péči, ale obavy z rychlého rozšířeného přijetí intervencí a volání po přísném vědeckém přezkoumání přicházejí napříč ideologickým spektrem. [ Jorgensen, S.C.J.: Transition Regret and Detransition: Meanings and Uncertainties. Arch Sex Behav 52, 2173–2184 (2023). https://doi.org/10.1007/s10508-023-02626-2 ] Příběhy osob, které se rozhodly pro de-tranzici jsou tedy důležité pro rozhodování o přístupu k dětem, které tvrdí, že jejich biologické pohlaví nesouzní s jejich dojmy a pocity.
Indoktrinace dětí genderismem a transgenderovou ideologií může mít za následek rostoucí počet dětí, které o sobě tvrdí, že jsou trans. Manipulativní text na Facebookovém profilu štědře dotovaného spolku Transparent z.s. může být zejména pro děti velmi nebezpečný
Pojďme si společně uvést několik zajímavých faktů:
1) Článek, který v manipulativním textu Transparent z.s. na svém Facebookovém uvádí jako zdroj pochází z progresivistického média The Pink News, které samo o sobě píše, že je "největší a nejvlivnější světová mediální značka vedená LGBTQ+". Tento web zveřejňuje progenderistické a protransgenderideologické články oslavující genderismus a transgenderismus. The Pink News se například zabýval i přehledem sledovanosti kategorií gay porna podle států USA či nejpopulárnějšími fetiši v Evropě a celkově , podobně tak průzkumem, v kterých státech se dává ve filmech pro dospělé přednost mladíkům či zralým mužům... I přesto však v článku, se kterým Transparent manipuluje měla autorka alespoň část sebereflexe, aby uvedla, cit.:"Autoři studie došli k závěru, že při srovnávání lítosti po operaci potvrzující pohlaví s lítostí po jiných operacích a zásadních životních rozhodnutích je „procento pacientů, kteří litují, extrémně nízké“" [ Sarah M. Thornton, Armin Edalatpour, Katherine M. Gast, A systematic review of patient regret after surgery- A common phenomenon in many specialties but rare within gender-affirmation surgery, The American Journal of Surgery, 2024, ISSN 0002-9610, https://doi.org/10.1016/j.amjsurg.2024.04.021 (https://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S0002961024002381) ] Ano, čtete dobře - "a jiných zásadních životních rozhodnutích"(!). Je důležité rovněž citovat ze stejné studie doslovný překlad: "ve srovnání s různými plánovanými operacemi a důležitými životními rozhodnutími". Je nad Slunce jasné, že lidé, kterým byla provedena oboustranná mastektomie z důvodu karcinomu prsu či lidé, kteří museli absolvovat robotickou prostatektomii ( průměrný věk 63 let ) budou rozhodně spíše nespokojeni a budou vyjadřovat velkou lítost ( neboť nemocný člověk trpící rakovinou prostaty zcela jistě nějakou míru lítosti vykazovat bude ) oproti lidem, kteří se k operaci potvrzující pohlaví dobrovolně pevně rozhodli. Pojďme citovat právě z oné studie týkající se provedení robotické prostatektomie: "K účasti do naší studie byli přizváni pacienti, kteří podstoupili RARP pro karcinom prostaty s nízkým a středním rizikem v našem terciárním urologickém centru v období od června 2011 do května 2016. Záměrem studie bylo posoudit lítost nad rozhodnutím o léčbě u pacientů, kteří byli vhodní pro všechny možnosti léčby, včetně aktivního sledování, ale kteří se rozhodli podstoupit RARP s léčebným záměrem pro léčbu svého nádorového onemocnění. Dotazníky byly zaslány v tištěné podobě poštou všem pacientům současně" a dále: "Průměrný věk pacientů byl 63 let a průměrná doba sledování byla 36 měsíců. Ze 106 respondentů bylo 51 (48 %) plně spokojeno s rozhodnutím podstoupit RARP a 32 (30 %) vyjádřilo velkou lítost. Průměrné skóre Decisional Regret Scale bylo 11,3. Vysoká lítost nad rozhodnutím spojená s délkou od RARP do podání dotazníku, vyšším skóre symptomů specifické kvality života prostaty a nižším skóre sexuálních a erektilních funkcí." [ Jamie Lindsay, Santiago Uribe, Dimitrios Moschonas, Pavlos Pavlakis, Matthew Perry, Krishnaji Patil, Venkata R.M. Kusuma, Patient Satisfaction and Regret After Robot-assisted Radical Prostatectomy: A Decision Regret Analysis, Urology, Volume 149, 2021, ISSN 0090-4295, https://doi.org/10.1016/j.urology.2020.12.015. (https://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S0090429520315053) ].
Autorka ve studii píše, že z celkem 295 článků v prvním kroku vybrala 70 článků a do studie v druhém kroku jich zahrnula pouze 55 (!). Uvádí dále, cit.: "Lítost se těžko hodnotí, protože neexistuje univerzálně používaný nástroj, jak ji měřit. Většina výzkumů lítosti je navíc retrospektivní, a proto je ovlivněna zkreslením vzpomínek." V předmětné studii lze například nalézt studie týkající se spokojenosti pacientek s odstraněním prsů po diagnostikovaném karcinomu prsu, nebo studie o lítosti nad provedeným tetování či „Výskyt a trendy rozhodnutí litovat po elektivní operaci kýly“. (!) Považujeme za důležité věnovat pozornost rovněž faktu, že v jedné ze zahrnutých studií týkající „Ověření stupnice lítosti rozhodnutí“ je doslova uvedeno, že, cit.: „Autoři nemohli najít ověřený spolehlivý nástroj pro měření lítosti po rozhodnutích o zdravotní péči.“ [ Brehaut JC, O’Connor AM, Wood TJ, et al. Validation of a Decision Regret Scale. Medical Decision Making. 2003;23(4):281-292. doi:10.1177/0272989X03256005 ] V této souvislosti je rovněž potřeba zdůraznit, že lze považovat za tristní, že do zmíněné studie, se kterou spolek Transparent manipuluje, nebyly zahrnuty studie osob, které se rozhodly pro de-tranzici, tedy návrat ke svému biologickému pohlaví, ať již se následně "identifikovali" jakkoliv. Tato studie je navíc první, která porovnává jiná závažná životní rozhodnutí s operacemi potvrzující pohlaví. Může se tedy zdát, že se jedná o výběr, který je podobný výběru "počtu spokojených mužů v manželství po jednom roce trvání manželství, kteří nepodali žádost o rozvod" oproti "počtu nespokojených mužů v manželství po jednom roce trvání manželství, kteří podali žádost o rozvod" v rámci fiktivní studie "Spokojenost mužů v manželství po jednom roce trvání manželství" budeme-li si přát prokázat, že spokojenost je vyšší než nespokojenost. Spokojených mužů, kteří po roce manželství nepodali žádost o rozvedení manželství totiž bude jistě více, než těch nespokojených...
Jistě je každému rozumnému člověku jasné, že srovnávat lítost pacientů po prostatektomii ( chirurgický zákrok, při kterém se odstraňuje celá prostata nebo její část.) či mastektomii ( chirurgický zákrok, při kterém se odstraňuje prs nebo jeho část ) z důvodu onemocnění rakovinou či osob, které litují, že se dříve nechali tetovat se skupinou osob, která se dobrovolně rozhodla pro plastickou operaci v rámci "péče potvrzující pohlaví" je i pro laika více než diskutabilní.
2) Studie 100 lidí, kteří se rozhodli pro detranzici, tedy návrat k biologickému pohlaví, uvádí, že cit.: "Účastníci identifikovali zdroje, které je povzbuzovaly, aby věřili, že jim přechod / k opačnému pohlaví, pozn. aut / pomůže. Nejčastěji byly hlášeny sociální média a online komunity, včetně videí týkajících se tranzice na YouTube (48,0 %), blogů (46,0 %), Tumblr (45,0 %) a online komunit (43,0 %). [ Littman, L. Individuals Treated for Gender Dysphoria with Medical and/or Surgical Transition Who Subsequently Detransitioned: A Survey of 100 Detransitioners. Arch Sex Behav 50, 3353–3369 (2021) https://doi.org/10.1007/s10508-021-02163-w ] Na toxický vliv sociálních sítí na zvláště zranitelné mladé publikum upozorňuje i novinářka Sophie Robert. V dokumentu který natočila pak ukazuje, někdy značně tvrdě, dramatické a nezvratné důsledky léčby a chirurgických zákroků u malých dětí nebo dospívajících. V článku "Nebezpečí trans ideologie a genderismu pro děti" se o nebezpečí sociálních médií v rozhodnutí o tranzici věnujeme rovněž, stejně tak tomu je v textu "Odborníci se postavili proti agendě pro děti plné sexu, drog či popírání dvojího pohlaví".
Případy lékařské detranzice podle jedné studie dosahují až 30% během pouhých(!) 4 let [ Christina M Roberts, David A Klein, Terry A Adirim, Natasha A Schvey, Elizabeth Hisle-Gorman, Continuation of Gender-affirming Hormones Among Transgender Adolescents and Adults, The Journal of Clinical Endocrinology & Metabolism, Volume 107, Issue 9, September 2022, Pages e3937–e3943, https://doi.org/10.1210/clinem/dgac251 ] od zahájení léčby jsou alarmujícím varovným signálem vysokého počtu provedení chirurgických operací v rámci "péče potvrzující pohlaví", které byly nevhodné a provedeny být neměly. Míra lítosti po úplné tranzici je zcela neznámá a studie, které tvrdí, že míra lítosti je nízká trpí výraznými nedostatky. V textu rovněž uvádíme citaci: "S nárůstem počtu osob, které se dostavují k péči potvrzující pohlaví (..) existuje důvod se domnívat, že počet osob s detranzicí se může zvýšit." [ Michael S Irwig, Detransition Among Transgender and Gender-Diverse People—An Increasing and Increasingly Complex Phenomenon, The Journal of Clinical Endocrinology & Metabolism, Volume 107, Issue 10, October 2022, Pages e4261–e4262, https://doi.org/10.1210/clinem/dgac356 ]
3) O tom, že by plastické operace související se změnou pohlaví zachraňovaly životy ve studii, kterou spolek Transparent uvádí, není ani zmínka a rovněž z výsledku nelze nic podobného dovodit. Péče o osoby, které vykazují známky genderové dysforie je důležitou součástí medicíny; avšak lékaři nejsou v tom, jakými postupy má být léčba vedena, zcela jednotní. Právě nejednotnost pohledů na léčbu genderově dysforické mládeže ze strany lékařské obce volá, podle našeho názoru po tom, aby se v oblasti péče o děti a dospívající s touto diagnózou postupovalo obezřetně. Snad i z tohoto důvodu v poslední době získává stále více prostoru názor, že místo rychlé kaskády lékařských zákroků ( Holandský protokol apod. ) v rámci tzv. "gender-afirmativní péče" je zapotřebí klást důraz především na podpůrnou psychologickou a další odbornou lékařskou péči právě proto, že Trans* péče může rovněž mnoho životů i poškodit. Mohli bychom tedy podle vzoru Transparentu vyslovit výrok, že "Trans* péče ničí životy". Nejsme však dogmatici a uvědomujeme si, že nic není černobílé. A v oblasti zdraví nezletilých to platí dvojnásob, neboť "Zneužití údajů o sebevraždách je eticky sporné." [ Transgender TREND, Suicide Facts and Myths, https://www.transgendertrend.com/the-suicide-myth/ ] Tak to dopadá, ,když "„výzkum používají nevědci v kontextu jejich vlastních agend“" ( tamtéž ).
4) Nedávný případ, kdy žena procházela tranzicí z ženy na muže a i kvůli tomu ubodala náhodnou ženu v pražském obchodě výše uvedené tvrzení, že text je manipulativní, podporuje. Cit.: "„Změna pohlaví je dneska módní, Michelle Sudků ukázala jeho nejnebezpečnější rozměr,“ říká Jakub Kvasnička. „Neříkáme samozřejmě hystericky, že každý, kdo prochází tranzicí, je potenciální vrah, ale je potřeba mluvit i o těch největších rizicích, které se v přeměně pohlaví skrývají. Zvláště pak, pokud to už předtím člověk nemá v hlavě úplně v pořádku,“ dodává." V textu článku se dále uvádí, cit.:"„I odborné posudky mluvily o tom, že hlavním důvodem její zvýšené agrese byla tranzice,“ říká Václav Janata". [ Božilov Alexandr, CNN Prima NEWS, Hlasy zločinu, Procházela přeměnou z ženy na muže. I kvůli tomu ubodala vražedkyně ženu v pražském obchodě, Publikováno 21. června 2024 ] V podobném smyslu, tedy že změny pohlaví "jsou tak trochu nedomyšlenou módou" se vyjádřil i pražský arcibiskup Mons. Jan Graubner. Ať již jste lidmi věřícími či nikoliv, jistě se shodneme na tom, že být "trans" je u mladých lidí spíše módní záležitostí, než skutečnou diagnózou F.64. Zdá se, že se jedná spíše o formu sociální nákazy, o které je debata toxická zejména již proto, že z onemocnění se stala móda, ( LGBT ideologie ) která se přesunula do nejvyšších pater politiky. Trangenderismus lidskou společnost rozděluje.
Je jistě složité se pouštět do odborných disputací z důvodů, které uvádíme v impressu tohoto projektu. Podobně však jako progresivističtí transideologové a genderisté ( bez odborného lékařského vzdělání, podobně jako autorka zmiňovaného článku z The Pink News ) ze spolku Transparent máme plné právo vyjádřit svůj názor. Nicméně, "Množství tvrzení, která nejsou podložena důkazy, nepředstavují kvalitní empirické důkazy, ale spíše pokyny schválené různými lékařskými organizacemi." [ Jackson D. Suicide-Related Outcomes Following Gender-Affirming Treatment: A Review. Cureus. 2023 Mar 20;15(3):e36425. doi: 10.7759/cureus.36425. PMID: 36950718; PMCID: PMC10027312. ] a dále, „žádná studie neidentifikovala jeden konkrétní rizikový faktor nebo soubor rizikových faktorů, které by specificky predikovaly sebevraždu nebo jiné sebevražedné chování“ [ YAGER, Joel, et al. APA practice guidelines for the treatment of psychiatric disorders: comprehensive guidelines and guideline watches. American Psychiatric Association: Washington, DC, USA, 2010. ]
Vycházíme z veřejně dostupných odborných informací, které jsou přístupny každému, kdo má chuť ptát se a hledat odpovědi
Aktuální ( 2024 ) odborný článek dochází k závěru, že dospívající a adolescenti jsou schopni ve spolupráci s lékaři a rodinou poskytnout velmi diskutovaný "informovaný souhlas" k zahájení "péče potvrzující pohlaví", ale je zapotřebí minimalizovat vliv krátkodobých odměn a vrstevníků (!) [ Orma Ravindranath, Maria I. Perica, Ashley C. Parr, Amar Ojha, Shane D. McKeon, Gerald Montano, Naomi Ullendorff, Beatriz Luna, E. Kale Edmiston, Adolescent neurocognitive development and decision-making abilities regarding gender-affirming care, Developmental Cognitive Neuroscience, Volume 67, 2024, 101351, ISSN 1878-9293, https://doi.org/10.1016/j.dcn.2024.101351.] V tomto kontextu je tedy zapotřebí připomenout vliv vrstevníků, různých transgenderistů a "transskupin" například na sociálních sítích. Tento článek je poměrně úzce zaměřen na podávání blokátorů puberty a hormonální léčbu, a, jak autoři uvádějí., cit.: "V tomto článku se primárně zaměřujeme na rozhodnutí zahájit lékařskou intervenci, včetně blokátorů puberty a genderově potvrzující hormonální terapie (GAHT), s menším důrazem na sociální přechod." (tamtéž). O tom, že se nákaza genderovou dysforií šíčí online nás utvrzuje i názor švédského specialisty na psychiatrii dětí a dospívajících když již v roce 2019 napsal, že "Genderová dysforie se šíří online jako epidemie." [ Román, Sven MD, KIRJO, online, Psychiatrist: Gender dysphoria spreads like an epidemic online ]
Blokátory puberty byly dlouhou dobu považovány za reverzibilní; v našem článku "Co jsou blokátory puberty" však uvádíme přelomovou studii, která důrazně naznačuje, že tomu tak nutně být nemusí. Po zastavení jejich podávání se puberta skutečně obnoví, avšak existují výrazná rizika související s celkovým tělesným zdravím. Navíc mnoho osob následně pokračovalo v léčbě hormony křižující pohlaví, takže neexistuje dostatek důkazů o tom, jak na tělo působí z dlouhodobého hlediska po jejich úplném vysazení - je tedy potřeba dalšího výzkumu. Vliv blokátorů puberty na IQ, tedy na kognitivní funkce může být rovněž negativní a v tomto ohledu je třeba dalšího výzkumu rovněž.
Když říkáme "A", je také potřeba říci "B"
Ano, děti se skutečně diagnostikovanou genderovou dysforií, mohou vykazovat vyšší míru sebevražednosti a depresí. Dospívání je však také obdobím vrcholného rizikového chování, které může vést k impulzivním rozhodnutím. Zobecňování, paušalizace, ohýbání faktů a racionalizace jsou častými nástroji genderových ideologů. Je třeba být objektivní - Je tedy třeba otevřeně říci, že "Trans* péče" může zachraňovat životy, ale může také způsobit nevratná poškození. Když tedy máme říci "A", je také potřeba říci "B". A to je problémem všech genderistů a transideologů. Oni totiž to "B" neříkají, což může mít závažné následky jak na zdraví jednotlivců, tak i pro společnost obecně. Dokladuje to starší kohortová studie ze Švédska, ve které se uvádí, že "Osoby s transsexualismem mají po změně pohlaví podstatně vyšší riziko úmrtnosti, sebevražedného chování a psychiatrické morbidity než běžná populace. Naše zjištění naznačují, že změna pohlaví, i když zmírňuje genderovou dysforii, nemusí stačit jako léčba transsexualismu a měla by inspirovat ke zlepšení psychiatrické a somatické péče po změně pohlaví u této skupiny pacientů." [ Dhejne, C., Lichtenstein, P., Boman, M., Johansson, A. L., Långström, N., & Landén, M. (2011). Long-term follow-up of transsexual persons undergoing sex reassignment surgery: cohort study in Sweden. PloS one, 6(2), e16885. https://doi.org/10.1371/journal.pone.0016885 ] A právě i z tohoto důvodu jsou například příběhy osob, které se rozhodly pro detranzici, tedy návrat ke svému biologickému pohlaví, pro péči o transgenderovou mládež a pro politická rozhodnutí velmi, velmi důležité - jejich životní zkušenosti a názory jsou však ignorovány či bagatelizovány.
Vždy záleží na tom, čemu věnujete pozornost
Progresivisté a transideologové často a rádi citují různé studie, které, jak se může zdát byly vytvořeny spíše pro finanční odměnu, pokud přijdou k očekávaným výsledkům. Tyto se zabývají celmi často sebevražedností u osob, které se identifikují jako trans. Bylo však zjištěno, že tyto studie mají metodologické nedostatky nebo nebyly považovány za zcela průkazné. Průzkum studií o psychologických účincích hormonů zkřížených pohlaví, zveřejněný před třemi lety v The Journal of the Endocrine Society, profesní organizaci specialistů na hormony, zjistil, že „nemůže vyvodit žádné závěry o sebevraždě“. Například v dopise pro The Wall Street Journal 21 specialistů z devíti zemí uvedlo, že „neexistuje žádný spolehlivý důkaz, který by naznačoval, že hormonální přechod je účinným opatřením pro prevenci sebevražd“. Důležité je však uvědomění, že laická veřejnost, potažmo děti, mohou být ( a velmi často jsou! ) manipulativními texty na sociálních sítích značně ovlivněny a mohou tedy například snadno dospět k závěru, že pokud se nyní módně cítí být "trans", dává jim to možnost pod pohrůžkou sebepoškození či sebevraždy vynucovat na rodičích a potažmo na lékařích "péči potvrzující pohlaví" zahrnující standardní kaskádu lékařských zákroků začínající podáváním blokátorů puberty, přes hormonální léčbu až po závěrečnou operaci změny pohlaví. Právě věta "Trans* péče zachraňuje životy" toho může být zářným příkladem.
Rozmohl se totiž zpolitizovaný a ideologický nešvar
"Jde o to, že lékařské a chirurgické zákroky „potvrzující pohlaví“ u mládeže jsou stejně neškodné jako aspirin, stejně dobře prozkoumané jako penicilin a stejně zásadní pro přežití jako inzulín u dětského diabetu..." [ Abbruzzese, E., Levine, S. B., & Mason, J. W. (2023). The Myth of “Reliable Research” in Pediatric Gender Medicine: A critical evaluation of the Dutch Studies—and research that has followed. Journal of Sex & Marital Therapy, 49(6), 673–699. https://doi.org/10.1080/0092623X.2022.2150346 ]
"Jako zkušené odborníky zabývající se přímou péčí o rychle rostoucí počet genderově různorodé mládeže, hodnocením lékařských důkazů nebo obojím nás překvapila tvrzení Endokrinní společnosti o stavu důkazů pro genderově potvrzující péči o mládež (Dopisy, červenec 5). Stephen Hammes, prezident Endokrinní společnosti, píše: „Více než 2000 studií publikovaných od roku 1975 tvoří jasný obrázek: Péče potvrzující pohlaví zlepšuje pohodu transgender a genderově různorodých lidí a snižuje riziko sebevražd.“ Toto tvrzení není podpořeno nejlepšími dostupnými důkazy." (...) "Každý systematický přehled dosavadních důkazů, včetně jednoho publikovaného v Journal of the Endocrine Society, zjistil, že důkazy o přínosech hormonálních intervencí u nezletilých pro duševní zdraví jsou s nízkou nebo velmi nízkou jistotou. Rizika jsou naopak významná a zahrnují sterilitu, celoživotní závislost na lécích a úzkost z lítosti. Z tohoto důvodu nyní stále více evropských zemí a mezinárodních odborných organizací doporučuje jako první linii léčby genderově dysforické mládeže spíše psychoterapii než hormony a chirurgické zákroky."
Toto prohlášení je součástí dopisu 21 odborníků z devíti zemí pro The Wall Street Journal, [ The Wall Street Journal, Youth Gender Transition Is Pushed Without Evidence, 13.06.2023 (za paywallem) ]
Důsledky lékařských intervencí v rámci "péče potvrzující pohlaví" jsou zpravidla nevratné
Po několika letech mnozí od tranzice, ve které je transskupiny a ideologové podporují ( proč asi? ), ustupují a žádají od lékařů téměř zázrak, totiž návrat k biologickému pohlaví, detranzici. S navždy chirurgicky "upraveným" tělem poškozeným hormonální léčbou a blokátory puberty, se závislostí na další medikamentózní léčbě a zpravidla navždy přirozeně neplodní.
Častým argumentem genderových ideologů, jim nakloněných politiků a transgenderistů ( nikoliv transsexuálů či osob s diagnostikovanou poruchou pohlavní identity F.64 ) je, že "společnost se vyvíjí", což nelze rozporovat. Je možné si ovšem klást otázku, zda se vyvíjí správným směrem. A který směr je správný? Lze si klást i otázku pátrající po tom, kteří lidé tento "směr" hodnotí a od koho mají mandát hodnotit. A i pokud by takový mandát existoval, na základě jakých poznatků jsou si jisti, že se společnost vyvíjí směrem správným a pro dobro člověka, potažmo lidstva celkově. Ano, zkušenost ukáže. Záleží ovšem na nás, zda nám ukáže rozhodnutí správná či chybná. Transideologie totiž může přinášet i zkázu, neštěstí, ba dokonce i smrt. A zatímco mnohé země od genderové ideologie ustupují, v České republice progresivistické spolky manipulují - například texty na sociálních sítích.
Je zcela jistě možné, že se některým z Vás bude zdát, že jsme tématu manipulace dětí v rámci jednoho příspěvku věnovali v tomto příspěvku až příliš řádek textu. Dovolte nám, abychom v takovém případě zdvořile nesouhlasili - nedávná diskuze v Olomouci na téma genderové indoktrinace dětí, tedy #ZACHRANMEDETI tuto problematiku jednoznačně ilustruje. Někteří, zejména transgenderismem zmanipulovaní mladí lidé totiž argumentují spíše ideologicky než fakticky - a tento stav může mít za následek nevratná zdravotní poškození na dětských tělech a duších. A mnoho odborníků nejen z řad lékařů si právě tento fakt začíná stále více uvědomovat.
Dr. Debra Soh, spisovatelka a především bioložka, odpověděla na otázku: "Rodičům, jejichž dítě tvrdí, že je transgender, se často připomíná míra sebevražd: "Chcete mít raději mrtvého syna než šťastnou dceru?" Je to oprávněné? "Studie z roku 2014 zjistila, že 41 procent dospělých, kteří se identifikují jako transgender, se někdy pokusilo o sebevraždu. Podle některých lidí to znamená, že přechod přišel příliš pozdě, zatímco jiní dospěli k závěru, že přechod nepomáhá. Ale není to tak, že 41 % trans dětí se pokusí o sebevraždu. Tato studie je o dospělých a vědci se nezabývali asociací genderové dysforie a dalších psychologických problémů. Uznávají, že pokusy o sebevraždu uváděné jednotlivci v této studii neměly nic společného s pocity ohledně pohlaví.Takže když jsou rodiče konfrontováni s touto mírou sebevražd, staví je to do falešného dilematu. Je to citové vydírání, a proto by ho měli ignorovat.“ [ Waal van der, Tineke, Soh, Debra, Debra Soh seeks facts about sex and gender), CNE News, 12. srpna 2022 ]
Chraňme děti před genderismem a transideologií a dávejme velmi dobrý pozor na to kdo, jak a jakým způsobem do jejich životů zasahuje. Manipulace a ohýbání faktů mohou být, zejména v dnešní době, především pro děti, velmi nebezpečné. Oheň může pomoci uvařit chutný oběd, ale může nás i spálit. Nenechme se tedy zmást. "Je načase, aby genderová medicína věnovala pozornost publikovaným objektivním systematickým přehledům a nejistotám výsledků a definovatelným potenciálním škodám pro tuto zranitelnou mládež." [ Abbruzzese, E., Levine, S. B., & Mason, J. W. (2023). The Myth of “Reliable Research” in Pediatric Gender Medicine: A critical evaluation of the Dutch Studies—and research that has followed. Journal of Sex & Marital Therapy, 49(6), 673–699. https://doi.org/10.1080/0092623X.2022.2150346 ]
"Trans* péče" může zachraňovat životy, ale především také může způsobit nevratná poškození.
Datum poslední aktualizace: 19.07.2024
#zachraňmeděti #děti #transparent #pohlaví #změna #ideologie #tranzice #média #genderismus #LGBT #medicína #lékařství #manipulace #fakta #Facebook
Štítky:
K TÉMATU VYBÍRÁME:
Transgender hnutí není výrazem skutečných lidských práv, ale spíše produktem technologického a farmaceutického průmyslu. Je čas tuto iluzi prolomit a odhalit pravdu o genderové identitě. Investigativní novinářka Jennifer Bilek ve své eseji The Billionaires Behind the LGBT Movement poskytla poznatky, které jdou daleko za obvyklá odhalení o transgender „hnutí“. Bilek, umělkyně, aktivistka a novinářka působící v New Yorku, využila své práce k vysvětlení toho, jak superbohatí vytvořili fenomén genderové identity.
Proč jsme neustále konfrontováni s genderovými problémy a duhovou ideologií? Proč tato ideologická propaganda v současnosti zaujímá tak významné místo v celém západním světě? Protože investoři používají k hodnocení společností indexy genderové rovnosti a diverzity. A mezi tyto investory patří mocné stínové banky a hedgeové fondy.
Anglická národní zdravotní služba přiznává, že neexistuje dostatek důkazů, které by podpořily bezpečnost nebo klinickou účinnost hormonů k potlačení puberty, tedy tzv. blokátorů puberty. Polovina států USA již přijala zákony zakazující lékařské zásahy v rámci genderové "pohlaví potvrzující péče" dospívajících. Pokud jde o transsexualismus, situace se rychle zhoršuje. Platí to celosvětově. Nyní již i v českých školách již není vzácností, když se žák či žákyně identifikuje jako trans. A spolužáci jsou ochotni to potvrdit. I v tomto případě se zdá, že kopírujeme trendy a "hodnoty" ze západních zemí, ale s časovým zpožděním. Pokud tomu tak skutečně je, čekají nás další léta rychle se zhoršujícího stavu tohoto jevu.
Případ člověka jménem Phoenix ilustruje genderismus ve společnosti. V publikovaném materiálu se Phoenix "rozhodli", že zůstanou navždy závislí na blokátorech puberty. Jako "nebinární" se identifikovali údajně již od jedenácti l.et.
Britská Národní zdravotnická služba (NHS) nedávno oznámila zákaz předepisování blokátorů puberty pro osoby mladší 18 let na klinikách pro genderovou identitu. To vyvolalo otázky ohledně důvodů, proč tyto léky byly dětem předepisovány a proč to trvalo tak dlouho, než byly zakázány. NHS uvedla, že k tomuto rozhodnutí vedl nedostatek důkazů o bezpečnosti a účinnosti těchto látek, resp. léků.
Kanadský historik genderu (sociálního pohlaví) Christopher Dummitt na portále Quillette přiznal, že výsledky svých výzkumů falšoval a o datech genderových výzkumů lhal. Zpráva se začala šířit po celém světě a vzbudila nemalý rozruch. Genderová expertní komora ČR přitom ve svých aktivitách pracuje se stejnými závěry, ke kterým ve svých výzkumech došel – a označil je za lživé – Christopher Dummitt osobně. Ten například přednášel na University of Trent v Kanadě.
VYHLEDÁVANÝ OBSAH:
K TÉMATU JSME PSALI TAKÉ:
Jsme rádi, že se lampionový průvod v roce 2019 zdařil. Těšíme se s Vámi na další setkání. Chtěli bychom vyjádřit upřímné díky všem, kteří jste se účastnili akce "FamilyPride - Pro Rodinné Hodnoty" v roce 2019. Vaše přítomnost a podpora udělaly z této události nezapomenutelný a inspirativní zážitek.
Odborná konference "Muž a žena: Manželství a rodina", pořádaná Akademií Europa Aeterna, se konala v Palais Apponyi ve Vídni s cílem hájit tradiční hodnoty rodiny a komplementaritu muže a ženy v manželství. Vystoupilo mnoho renomovaných odborníků z různých oblastí, kteří diskutovali o mnoha důležitých tématech, včetně kulturní války, o metafyzických aspektech genderu a o důležitosti manželství, zejména jako vztahu muže a ženy.
Eufemisticky nazvaný „Zákon o sebeurčení“ měl být přijat loni v prosinci. Poslanci diskutovali například na tím, jak by měl být regulován přístup žen s penisem do dámských saun a dalších citlivých míst vyhrazených pouze pro ženy. V případě pochybností, bylo třeba zamyslet se nad tím, kdo má více práv. Nalíčený muž, který se vidí jako žena, která předstírá, že se chce pohybovat mezi ženami, nebo biologické ženy a děti, které ještě donedávna měly ochranu vyhrazených prostor v bez zákona o sebeurčení. Poslanci kontroverzní zákon bohužel schválili.