You are here
Ukončení ratifikace Istanbulské úmluvy je polovičním řešením
Česká republika ukončila ratifikační cestu Istanbulské úmluvy. Tento politický výsledek má význam také pro rodiče, školy a děti, protože debata o úmluvě se od začátku týkala také pojmu gender, vzdělávání, institucí a vlivu mezinárodních monitorovacích mechanismů. Občanská informační práce kolem Důvodové zprávy ukázala, že veřejnost musí znát celý text, související dokumenty a praktické dopady, nikoli pouze zjednodušené slogany. Ochrana obětí násilí má stát na právu, policii, sociální pomoci a odpovědnosti státu; ochrana dětí má současně stát na rodičovských právech, věku přiměřené výchově a odmítnutí ideologických experimentů.
NEPŘEHLÉDNĚTE:
VYHLEDÁVANÝ OBSAH:
K TÉMATU JSME PSALI TAKÉ:
Projekt Veritas Amoris je sdružením vědců, jehož intelektuální dědictví je inspirováno učením svatého Jana Pavla II. a Benedikta XVI. Nyní projekt Veritas Amoris zveřejnil text, který Benedikt XVI. ( Joseph Ratzinger ) povolil zveřejnit až po jeho smrti. Jedním z nejvýraznějších bodů spisu je kritika dnešních ideologických proudů, jako je genderová ideologie a manipulace s životem v laboratořích. Tyto tendence jsou podle Benedikta XVI. plodem marxismu převlečeného za extrémní liberalismus, který zdeformoval koncept svobody a hrozí, že podkope podstatu toho, co znamená být člověkem. Projekt Veritas Amoris byl založen v roce 2019 profesory teologie Melinou a Granadosem na Institutu Jana Pavla II. pro manželství a rodinu.
Případ z německého Kevelaeru ukazuje, jak rychle se školní výuka může dostat za hranici věku přiměřené edukace. Podle dostupných zpráv měli žáci osmé třídy pracovat s úkolem, který se týkal návrhu fiktivního nevěstince, včetně otázek na sexuální preference, personál, nabídku a propagaci. Nejde o odmítání výuky o dospívání, těle, vztazích nebo prevenci zneužívání. Jde o otázku, zda škola ještě chrání dítě, nebo ho vystavuje obsahu, který patří maximálně do světa dospělých. Případ z německého školství rovněž ukazuje, proč rodiče musí mít předem přístup k materiálům, které škola používá při výuce o sexualitě, genderu a intimních tématech.
Porodnost je výsledkem souběhu biologických, ekonomických, kulturních, institucionálních, vzdělávacích a psychologických podmínek. V zemích OECD klesla průměrná úhrnná plodnost z 3,3 dítěte na ženu v roce 1960 na 1,5 v roce 2022; v EU byla v roce 2024 již jen 1,34 dítěte na ženu. ([OECD][1]) V této souvislosti se jistě stojí za to ptát, zda v těchto statistikách je uvedeno ženské biologické pohlaví či úřední...































































